„Musíme reflektovat situaci, která je ve světě a která se dramatizuje. Není čas zavírat oči před tím, co nás v budoucnu může pravděpodobně čekat. Situace ve světě se nebude zklidňovat, to je pouze sen,“ řekl Radiožurnálu Štefánik.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Jako důvody pro zvýšení počtu gripenů uvedl obranu vzdušného prostoru nebo podporu pozemních jednotek a výcvik s leteckými návodčími. Na generálním štábu však jeho plány nesdílejí.

„Je to interní úvaha v rámci vzdušných sil, ale tato otázka není v této chvíli na stole, neřeší se a nepřipravuje se,“ řekla Právu mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

První smlouvy o desetiletém pronájmu 14 švédských nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen za zhruba 20 miliard korun schválila vláda v dubnu 2004. Prvních šest stíhaček převzalo Česko od Švédska v dubnu 2005, dalších osm letounů dostalo do konce srpna.

Splátky mají být nižší

Pronájem měl vypršet v příštím roce, letos v březnu však vláda schválila jeho prodloužení do roku 2027 s dvouletou opcí. Roční splátky mají být asi o třetinu nižší, než byly podle původních smluv. Česko by mělo za pronájem podle nové smlouvy ročně platit 1,7 miliardy korun.

Gripeny vedle českého vzdušného prostoru nyní chrání také nebe nad Islandem, který nemá vlastní armádu. Poblíž islandského vzdušného prostoru údajně narůstají aktivity ruských vzdušných sil. Dříve se česká armáda podílela na zajišťování bezpečnosti vzdušného prostoru také Litvy, Lotyšska a Estonska.