Slavnostní akt na Vítkově se tradičně uskutečnil pod jezdeckou sochou Jana Žižky za účasti čestných jednotek, historických praporů a představitelů politiky, armády a církví. Po jeho skončení bylo vyznamenáno nebo povýšeno 20 mužů a žen.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Kříž obrany státu například posmrtně získal Josef Koukal, který se jako stíhač účastnil bojů druhé světové války. Sestřelil několik letadel a byl těžce zraněn. Vyznamenáni také byli radista z východní fronty Václav Kuchynka a Jaroslav Hofrichter, který bojoval za druhé světové války jako palubní střelec bombardéru.

Pietní akt ke Dni válečných veteránů u národního památníku na pražském Vítkově.

Pietní akt ke Dni válečných veteránů u národního památníku na pražském Vítkově.

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

Již dopoledne si armáda a příbuzní u památníku v areálu ministerstva obrany připomněli památku 102 důstojníků, absolventů Vysoké školy válečné. Za okupace v letech 1939 až 1945 je popravili nacisté.

Pietní akt ke Dni válečných veteránů u národního památníku na pražském Vítkově.

Pietní akt ke Dni válečných veteránů u národního památníku na pražském Vítkově.

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

V kostele sv. Jana Nepomuckého na pražských Hradčanech se poté uskutečnila vzpomínková bohoslužba na památku legionářů i dalších vojáků bojujících pod československou vlajkou, ale také vojáků, kteří padli v řadách rakousko-uherské armády.

V ČR se svátek slaví od roku 2001

Během bohoslužby byl posvěcen kámen z bojiště první světové války. Pochází z míst, kde byl v Itálii nasazen 11. pochodový prapor pražského 28. pěšího pluku. Mnoho z jeho příslušníků během bojů na italské frontě padlo. Kámen se stane základním kamenem pomníku českých vojáků v obci Stebnícka Huta v okrese Bardejov na Slovensku. Odhalen má být příští rok na Bílou sobotu, tedy při výročí bitvy pražských osmadvacátníků na frontě, uvedla mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

Pietní akt ke Dni válečných veteránů u národního památníku na pražském Vítkově.

Pietní akt ke Dni válečných veteránů u národního památníku na pražském Vítkově.

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

Den veteránů se ve světě slaví k uctění památky účastníků válek. V České republice byl svátek zaveden v listopadu 2001. Datum bylo vybráno symbolicky, protože 11. listopadu 1918 bylo podepsáno příměří, kterým byly ukončeny boje první světové války.

"Den válečných veteránů není jenom příležitostí k tomu, připomenout si hrdiny především z první světové války a i ze druhé světové války, ale připomenout si i ty dnešní. Účastní se stejně jako ti dříve bojů za to, abychom my mohli žít v míru a bezpečí," řekl v úterý novinářům náčelník generálního štábu Petr Pavel.

Zatímco v cizině, především v některých anglicky mluvících zemích nebo ve Francii má svátek široký společenský ohlas, v Česku tolik připomínán není. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) je důvodů několik – například to, že Česko není velmocí, kde armáda hraje důležitou roli. Dalším může být blízkost Dne válečných veteránů ke státním svátkům 28. října a 17. listopadu.