„To, jak se chová současná vláda i prezident, považuji za nedobré,“ řekl novinářům, když odcházel z ruského velvyslanectví. Ke své přítomnosti řekl: „Nevidím důvod, abych ze strachu, že mne pisálci budou napadat, sem nešel. Považoval bych za určitou zradu proti sobě, kdybych sem dnes nepřišel.“

Mluvčí Miloše Zemana Jiří Ovčáček avizoval, že prezident na akci nebude s tím, že je „pracovně“ v Lánech. [celá zpráva]

Nepřišel však ani premiér Bohuslav Sobotka, který byl v Ostravě, ani hlavy obou komor parlamentu či ministři nynější vlády. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) vysvětlil svou neúčast tím, že na to „není dobré klima“.

Spolu se šéfem Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD) se zato účastnil kladení věnců u hrobů vojáků Rudé armády na Olšanech. „Nebýt obratu u Stalingradu, možná bychom tady ani my, ani naše země nebyli,“ zdůraznil tam Štěch.

Ruský velvyslanec Sergej Kiseljov a bývalý prezident České republiky Václav Klaus.

Ruský velvyslanec Sergej Kiselev a bývalý prezident České republiky Václav Klaus

FOTO: Milan Malíček, Právo

Českou stranu tak na ruské recepci zastupoval místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).

Přišli ale zástupci z úřadu prezidenta, někteří ministři z dob vlády Miloše Zemana, jeho expremiér Jiří Rusnok a řada komunistických i soc. dem. poslanců.

„Mne zaujalo, že je tu absolutně celý Hrad, celá Zemanova kancelář,“ poznamenal ironicky Klaus.

Prezidentovu neúčast na ruské ambasádě vysvětloval šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček.

Ukrajina zmíněna nepřímo, ale jasně

„Prezidentskou kancelář zastupuji při oslavách státních svátků já z titulu své funkce. Pan prezident se účastní některé recepce v případě, že je nějaké kulaté výročí vztahů nebo je to vyjádření jeho osobního vztahu k zemi anebo je to signál výjimečně dobrých vztahů s danou zemí v tomto roce. A to říká vše,“ uvedl Kmoníček.

V oficiálních projevech, které přednesli Filip a ruský velvyslanec Sergej Kiselev, nezaznělo ale ani jednou slovo Ukrajina. Jejich projevy však nepřímo reagovaly na tamní dění výrazně.

„Fašističtí vrazi a bandité jsou představováni jako národní hrdinové a bojovníci za nezávislost. V některých zemích, jejichž obyvatelé položili mnoho životů za vítězství nad nacismem, existují politická hnutí založená na ideologii nenávisti,“ řekl Kiselev.

Filip promluvil podobně: „Hnědý mor fašismu se, žel, vrací a je nadále mezi námi. Otevřenost hranic může lákat síly poraženého zla, aby se k nám vrátily.“

Filip se kriticky dotkl i přenesení českých oslav konce války z 9. na 8. květen, když řekl: „Jsme tady v Praze, kde 9. května 1945, nikoli 8. května, byl po příchodu vojsk Rudé armády konečně poražen zrůdný fašistický režim.“

„Pro mne je ten svátek skutečně 9., a ne 8. května, to bych chtěl říci,“ dodal k tomu i Klaus a podotkl: „Byl jsem malé dítě, když jsem s tátou za ruku šel na Vinohradech po Tylově náměstí, kde se už bouraly barikády a jezdily tam ruské tanky. Pro mne to není jen záběr z barvotiskových filmů – vím, že se to tak odehrálo. Měli bychom to respektovat.“