„Investice do obrany v České republice jsou příliš nízké, a proto jsem podpořil vládu, aby hledala způsoby, jak je postupně zvýšit,“ řekl Rasmussen na společné tiskové konferenci s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Jako generální tajemník jsem skutečně znepokojen škrty v oblasti obranných výdajů. Pokud se chceme podílet na kolektivní obraně, musíme investovat," zdůraznil šéf Aliance. Sobotka uvedl, že od roku 2008 je propad výdajů 24procentní, což je nejvíc v NATO.

Nyní činí něco víc než jedno procento HDP namísto dvou procent, doporučených Aliancí. Podle jejích čísel se Praha propadla na 21. místo mezi 28 členskými zeměmi. Premiér připomněl, že od roku 2008 činí propad 24 procent, což je mezi 28 zeměmi NATO nejvíc.

Jsem rád, že premiér předložil záměr své vlády zastavit další škrty Anders Fogh Rasmussen generální tajemník NATO

„Chtěl bych ale odmítnout, že by Česká republika nebyla schopná plnit své závazky, že by nebyla schopná dostát svému členství v Severoatlantické alianci,“ zdůraznil Sobotka na otázku týkající se zprávy o studii NATO, jež měla dospět k tomuto závěru.

Sobotka: Nejsme černým pasažérem

Podle premiéra neměl z jednání s Rasmussenem pocit, že by ČR byla v Alianci „černým pasažérem“. Klesající obranné rozpočty ve většině zemí NATO však jeho šéfa znepokojují dlouhodobě.

„Mám dojem, že pokud bude nynější trend pokračovat, bude stále těžší nalézt zdroje k pokračování modernizace českých ozbrojených sil,“ varoval Rasmussen. „Jsem rád, že premiér dnes předložil záměr své vlády zastavit další škrty,“ dodal.

Upozornil, že v NATO je stálý dialog se všemi spojenci. „Vidíme, že Česká republika je spojenec, který umí naslouchat vojenským plánovačům, ale nakonec je to vždy národní stát, který musí přijmout rozhodnutí a zajistit, aby ozbrojené síly dostály celkovým požadavkům,“ připomněl.

Na otázku o  transparentnosti zbrojních zakázek Rasmussen upozornil, že nejde jen o to, kolik peněz se vynaloží, ale jak efektivně, k čemuž je transparentnost nezbytná. Stejně jako pro mnohonárodní projekty v rámci tzv. chytré obrany, kdy země NATO sdružují zdroje k pořízení nezbytných a nákladných vojenských kapacit.