Na ukrajinském území se pohybují ruští vojáci, převzali kontrolu nad letišti, blokují ukrajinské vojenské posádky, údajně kopou zákopy. Jsme svědky další anexe území jako v Abcházii a Jižní Osetii?

Ruští vojáci se po Krymu pohybují již po léta. Jde o to, aby jich ubývalo, spíše než přibývalo, a aby se pohybovali v tak jasném právním a politickém prostředí, které by ani jedna strana neměla důvod měnit. Psychologicky přece neměníte nic, dokud opravdu nemusíte a dokud na změně můžete také podstatně prodělat.

Je třeba udržet situaci, kdy mají všichni zúčastnění ještě co ztratit. Je třeba současně Rusku důrazně a jednoznačně připomínat, co by vojenskou eskalací mohlo na Západě ztratit − a tím nemyslím zábavné hrozby typu neúčasti některých států na setkání G8 −, a zároveň ponechávat otevřené cesty k řešení, které neznamená vítězství jenom jednoho názoru.

A cestou může být to, že Ukrajina je přece problém Ukrajinců, nikoliv otázkou vztahu Ruska a Evropy. Východ a Západ se mohou dohodnout, jak nechat ukrajinský problém řešit těm, kterým primárně patří, protože ti tam žijí a musejí žít společně tak, aby to pro obě strany dávalo smysl, a být jenom garantem výsledného řešení. Tak, jak předpokládá dohoda z Budapešti z roku 1994.

Ukrajina vyhlásila mobilizaci své armády. Není jen otázka času, než někdo ztratí nervy a padne první výstřel podobně jako na Majdanu? Jak reálně hrozí válka? 

Moderní válka má mnoho forem. Zůstaňme u té formy, kde nikdo z nás není nucen ke kompromisu tam, kde to naše hodnoty nedovolují, a přitom diskutujme to, co nás rozděluje. Nezapomínejme na ukrajinský zájem o udržení jednotné a životaschopné Ukrajiny. Nic jiného ostatně není v lidském, státním i ekonomickém zájmu ČR.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Vojáci bez insignií hlídkují kolem vojenských základen na Krymu

Změní se kvůli konfliktu na Ukrajině pohled lidí na Rusko? 

Může ho změnit celkem podstatně a právě toto je faktor, který je třeba Rusku připomínat. Kredit, který Rusko získalo při řešení syrské krize nebo při dohodě s Íránem, přece nechce ztratit na Krymu. Je třeba dostat všechny zúčastněné do pozice, kdy budou ruské zájmy a ukrajinská suverenita definovány tak, že jedno nebude vylučovat druhé.

Ocitl se svět mezi dvěma mlýnskými kameny? Rusko ví, že Evropa ani USA nechtějí válku, zároveň si ale Západ nemůže dovolit nereagovat. Rusko sice také nechce válku, jenže stažením vojsk by teď ztratilo tvář. Je z toho cesta ven? 

Samozřejmě že je. Cestou je deeskalace situace dílčími kroky, kde každý z nich snižuje potenciální riziko neřízené konfrontace. Podstatou je, aby politici řídili situaci, nikoliv aby situace řídila je.

Proto je důležité, aby zbraní na Krymu začalo ubývat a tím i rizika, že dojde k nějakému aktu, který cestu zpět oběma stranám znemožní. A aby si politici svými výroky tuto cestu nezavírali. Musíme hledat cesty, jak se domluvit, a ne jak se vzájemně vytlačovat. Jinak bude Rusko sahat po vojenských nástrojích a my po ekonomických. Méně hysterie, více chladných počtů.

Ovlivňuje situace už českou ekonomiku?

Ukrajina pro nás představuje tři miliardy dolarů ročně. Je to trh, který si země se 600 tisíci nezaměstnanými nemůže dovolit ztratit, protože si stačí ty tři miliardy přepočítat na pracovní místa. A o případném vlivu tisíců ukrajinských uprchlíků na českou ekonomiku není třeba ani váhat.

Ukrajinská krize již má dopady na rozpracované zakázky a obchodní případy, ale eventuální rozpad ukrajinského trhu by mohl být tím faktorem, který by podstatně zpomalil očekávané hospodářské oživení.