Z titulu své funkce prvního místopředsedy vlády se totiž má stát místopředsedou Bezpečnostní rady státu.

Premiér Jiří Rusnok už přispěchal s návrhem na složení Bezpečnostní rady státu, Výboru pro zpravodajskou činnost a dalších vládních orgánů.

Vláda by se jeho návrhem, který má Právo k dispozici, měla zabývat už dnes (v úterý, pozn. red.). Rozhodnutí o změnách ve složení rady je výhradně v rukou vlády. Opravňuje ji k tomu zákon o bezpečnosti České republiky.

Z pohledu premiéra a vlády nejde o problém, protože funkce místopředsedy Bezpečnostní rady státu vždy náležela prvnímu místopředsedovi kabinetu. V uplynulém období to tak byl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Současný šéf diplomacie Jan Kohout není v postavení prvního místopředsedy, tudíž volba logicky padla na Fischera.

Člen vlády, kterého si někdo koupil, jako že si ho ti tzv. sponzoři koupili, je vždycky problém. A pokud má být ten člen vlády ještě místopředsedou Bezpečnostní rady státu, tak je ten problém ještě větší.Miroslav Kalousek

Nic se pak nemění v případě Výboru pro zpravodajskou činnost, jehož místopředsedou se stane podle pravidel ministr vnitra. V tomto případě Martin Pecina vystřídá Jana Kubiceho. Šéfem obou orgánů je pak samotný premiér.

Fischer je trnem v oku řadě politiků

Jenže v angažmá Fischera ve vládě vidí problém řada politiků, včetně zástupců stran, které zvažují podporu Rusnokově vládě.

Šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka už upozornil, že Fischer jako ministr financí má pod sebou také Finančně analytický útvar, který šetří podezřelé toky finančních prostředků, což podle Sobotky znamená střet zájmů.

A problém v tom vidí také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Člen vlády, kterého si někdo koupil, jako že si ho ti tzv. sponzoři koupili, je vždycky problém. A pokud má být ten člen vlády ještě místopředsedou Bezpečnostní rady státu, tak je ten problém ještě větší,“ řekl v pondělí Právu Kalousek.

Bezpečnostní rada má pod palcem koordinaci plánů resortů v oblasti bezpečnosti státu, zapojení země při plnění spojeneckých závazků v zahraničí, při účasti ozbrojených sil za hranicemi republiky.

A klíčové slovo má rada také třeba při vyhlášení nouzového stavu, jak tomu bylo např. v červnu při povodních.

Místo deseti jen devět členů

Změna v Rusnokově návrhu na složení Bezpečnostní rady státu spočívá také v tom, že v porovnání s Nečasovou vládou bude mít místo deseti členů o jednoho méně. V uplynulých třech letech v radě zasedala také další místopředsedkyně vlády Karolína Peake (LIDEM).

Naopak o jednoho člena víc by měl mít výbor pro civilní nouzové plánování, který spadá právě pod Bezpečnostní radu státu. Na rozdíl od dosavadních zvyklostí v něm má zasednout také zástupce prezidentské kanceláře.

Výbor podle svého statutu má na starosti veškerá možná opatření související se zajištěním ochrany obyvatel a ekonomiky a ochrany kritické infrastruktury v zemi. Členy výboru jsou náměstci ministrů, zástupci telekomunikací, Úřadu pro jadernou bezpečnost, centrální banky, NBÚ, hasičů a policie.