Jako každý jiný ambasador by totiž i Klausová potřebovala druhou nejpřísnější bezpečnostní prověrku Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) na stupeň tajné a ta předpokládá i důsledné prověření nejbližších rodinných příslušníků žadatele.

Vůbec poprvé by se tak důkladně a oficiálně zkoumaly i majetkové poměry nebo potenciálně rizikové osobní vazby bývalého prezidenta.

Klausovi by museli referentům NBÚ kompletně odkrýt všechen majetek, ale např. i veškeré finanční transakce, které za poslední roky prováděli.

Úředníci přitom v rámci prověřování případných bezpečnostních rizik mohou porovnávat výdaje žadatele s oficiálními příjmy, zkoumat pohyby na účtech a ke spolupráci si zvou i tuzemskou kontrarozvědku, tedy Bezpečnostní informační službu (BIS). Tu mimochodem prezident může prostřednictvím vlády úkolovat a současně je příjemcem jejích zpráv.

Režim zkoumání se může zpřísnit

„Pokud získané informace nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, lze je ověřit nebo doplnit vyžádáním šetření příslušné zpravodajské služby nebo policie k účastníkovi řízení a k osobám starším osmnácti let žijícím s účastníkem řízení v domácnosti,“ řekl Právu k šetření majetkových poměrů žadatele o prověrku mluvčí NBÚ Radek Holý.

A zároveň vysvětlil, že v případě jakýchkoliv nesrovnalostí nebo pochybností mohou zvýšit úroveň prověřování na tu nejvyšší, tedy přísně tajné, a to pak dává tajné službě rozsáhlé pravomoci včetně odposlechů nebo sledování.

„Pokud ani na základě takto získaných informací nelze učinit rozhodnutí ve věci, požádá NBÚ příslušnou zpravodajskou službu o šetření k výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, v němž se účastník řízení pohybuje,“ vysvětlil Holý s tím, že v takovém případě ale musí úřad získat písemný souhlas žadatele.

Ten ho samozřejmě dát nemusí, ale v takovém případě prověrku nedostane. NBÚ může také před udělením osvědčení o bezpečnostní způsobilosti žadatele vyslýchat svědky, nebo si vyžádat znalecké posudky.

Při cestě na Slovensko už musí prověrku mít

Standardní lhůta pro prověrku na stupeň tajné je přitom půl roku, ale v případě nutnosti je možné ji prodloužit na dvojnásobek. Pokud by se Klausová měla stát velvyslankyní, musela by prověrku podstoupit ještě před svým jmenováním.

„Praxe je taková, že kandidát na post velvyslance si o prověrku žádá v rámci přípravy na tuto funkci. V okamžiku jmenování již prověrku musí mít,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová.

Jako prezident nemusel Klaus svůj majetek nijak dokladovat. Na rozdíl od jiných ústavních činitelů se totiž na hlavu státu nevztahuje zákon o střetu zájmů, a Klaus tak nemusel předkládat každoroční majetková přiznání parlamentu.

Zeman svůj záměr jmenovat Livii Klausovou velvyslankyní na Slovensku zveřejnil krátce po svém nástupu na Hrad, a dostal se tím do ostrého sporu se šéfem diplomacie. Schwarzenberg totiž tento návrh, podobně jako plán na jmenování Vladimíra Remka ambasadorem v Rusku, odmítá a Zeman blokuje jmenování dalších adeptů na diplomatické mise.