„Václav Klaus Ústavu tuneluje po celé své funkční období,“ prohlásila v souvislosti s amnestií Gajdůšková na neformálním setkání s novináři v Senátu. Odpovědnost za amnestii podle ní ale nese hlavně premiér Petr Nečas (ODS). Gajdůšková soudí, že by šéf kabinetu měl podat demisi. Právě kvůli amnestii bude ve čtvrtek hlasovat Sněmovna už popáté o vyslovení nedůvěry vládě.

Skupina 30 senátorů se dožaduje u ÚS zrušení té části amnestie, která se týká lidí, jejichž trestní stíhání trvá déle než osm let. Stěžovatelům mj. vadí, že v důsledku budou poškozena práva poškozených v miliardových kauzách. [celá zpráva]

Kauza Melčák jako precedent pro ÚS

Senátory zastupuje advokátka Hana Marvanová. Ve středu odmítla názory, že stížnost na amnestii nemá vůbec žádnou šanci, protože míří na výsostnou pravomoc hlavy státu.

Marvanová odkázala na to, že amnestii musí spolupodepsat premiér a nese znaky zákona. „Jde o normativní akt, chová se jako právní předpis,“ řekla s tím, že z tohoto důvodu má ÚS možnost se amnestií zabývat a případně její část i zrušit. Tým právníků přitom podle Marvanové nalezl klíčový precedentní případ.

Miloš Melčák

Někdejší poslanec Miloš Melčák

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Jde o tzv. kauzu Melčák, kdy ÚS na základě stížnosti tohoto poslance zrušil v roce 2009 předčasné volby. „Našli jsme podle nás stěžejní nález ÚS v kauze Melčák,“ prohlásila Marvanová. Poukázala na to, že ÚS v tomto případě zrušil i rozhodnutí prezidenta, kterým vyhlásil termín voleb.

Marvanová doplnila, že stejně jako v případě amnestie je u vyhlášení termínu voleb nutná kontrasignace a datum, kdy se mají voliči dostavit k urnám, je též publikováno ve Sbírce zákonů. Odpůrci amnestie přitom zastávají názor, že pokud u ÚS uspějí, zastavené kauzy se dotáhnou do konce.