Novela také počítá s nižšími tresty za zanedbání povinné výživy a maření úředního rozhodnutí. Neplatičům alimentů by soudy mohly uložit zakázat řízení motorových vozidel, což předseda senátního ústavně-právního výboru a trestní právník Miroslav Antl (za ČSSD) označil za "kvazitrest". Navrhované úpravy jsou podle něj nepřípustné a jsou chaotickým a účelovým pokusem ministerstva spravedlnosti "vyčistit věznice". Reagoval tak na obhajobu místopředsedy STAN Stanislava Polčáka, že většinu úprav vypracovalo právě ministerstvo spravedlnosti.

Domácí vězení i pro mladistvé

Předloha počítá s častějším využíváním domácího vězení, ke kterému by mohli být odsouzeni i mladiství pachatelé. Doma by si po uplynutí poloviny trestu v obvyklém vězení mohli zbytek trestu z rozhodnutí soudu odpykávat lidé, kteří byli odsouzeni za přečiny. Domácí vězení nebo veřejně prospěšné práce by hrozily v případě, že pachatel neuhradí uložený peněžitý trest.

Vězňům by se podle novely rovněž zkrátila lhůta, po jejímž uplynutí mohou znovu žádat o podmíněné propuštění. Nyní je roční, nově má být poloviční. Lidé, kteří by nebyli odsouzeni za zvlášť závažné zločiny, by mohli být nově propuštěni už po odpykání třetiny trestu. Antl upozornil, že jen třetinu trestu by si tak mohli odpykat ti, kdo byli odsouzeni za vydírání, sexuální nátlak, týrání svěřené osoby nebo majetkové trestné činy se škodou do pěti milionů korun. Za přečiny včetně korupčních deliktů by mohli být propuštěni ještě dříve, dodal.

O propuštění vězně by mohl požádat také ředitel věznice. Takovému návrhu by soud podle novely nevyhověl jen v případě, pokud by bylo zjevné, že by vězeň po propuštění na svobodu nevedl řádný život. Podle Antla je to narušení ústavní zásady, že pouze soud rozhoduje o vině a trestu.