Ještě hůře než Česká republika je na tom SlovenskoItálie. Vyplývá to z posledních informací a srovnávacích analýz evropského statistického úřadu Eurostatu. Vysoký podíl mladých vysokoškoláků je například i ve Španělsku (čtyřicet procent), kde je ale současně nejvyšší nezaměstnanost mladých lidí, a to i s vysokoškolským vzděláním.

Podle expertů se ukazuje, že rozhodující pro uplatnění na trhu práce je sice co možná nejvyšší vzdělání, ale v počtech, které odpovídají potřebám národní ekonomiky, její úrovni a významu jednotlivých odvětví. Paradoxně totiž může docházet k situaci, kdy po ulicích bez práce bloudí stovky vysokoškolsky vzdělaných manažerů, ale současně chybějí mladí svářeči, brusiči, konstruktéři.

Nezaměstnanost největší problém

Předpokladem efektivního využití vzdělaných lidí je jejich optimální struktura, kvalifikované odhady, shodují se experti. Racionální odhady skutečné potřeby vysokoškolsky vzdělaných pracovníků pro potřeby české ekonomiky ale u nás chybějí. Podle analýzy Eurostatu dosahuje v Česku podíl osob nezaměstnaných jeden a více roků na celkovém počtu nezaměstnaných 42,9 procenta. V Evropské unii je tento podíl vyšší – 43,5 procenta, v některých zemích, jako je například Irsko, tento podíl dosahuje až 63 procent, na Slovensku je situace ještě horší. Tam podíl dlouhodobě nezaměstnaných představuje téměř 68 procent.

Podle sociologů je dlouhodobá nezaměstnanost závažný sociální problém. A nejen proto, že vysoký počet lidí odkázaných na sociální dávky a pomoc státu zatěžuje rozpočet. V řadě rodin totiž nepracuje již několikátá generace. V takovýchto rodinách prakticky vymizely pracovní návyky, schopnost pracovat.

Lidé se stávají závislí na sociálních dávkách, na alternativních způsobech obživy. Absence práce a příjmů z pracovní činnosti má vliv na formy rodinného života, počty dětí narozených mimo manželství, na udržování nízké úrovně dosaženého vzdělání, na výskyt kriminality, drogové závislosti. V takových rodinách se dědí bída, shodují se sociologové.

Česko však vyznívá v mezinárodním srovnání kladně při porovnávání celkové míry nezaměstnanosti. I když počet lidí hledajících práci se v Česku pohybuje kolem půl miliónu osob, ve srovnání s řadou zemí Evropské unie jsme na tom dobře.

Vysoká zaměstnanost má velký význam pro ekonomiku. Čím víc lidí v zemi pracuje, tím více se vybere daní a odvodů, klesají výdaje státu na sociální dávky. I proto EU zavazuje členské státy, aby politika udržení a zvýšení zaměstnanosti patřila v té které zemi k vládním prioritám.

V Evropě již tradičně mezi státy s vysokou zaměstnaností patří severské země a Německo, kde jsou propracované systémy rekvalifikací, motivační programy pro samozaměstnávání či celoživotní vzdělávání.