"Informace uveřejněné serverem WikiLeaks nebudeme komentovat. V otázce zajištění ochrany vzdušného prostoru je pro ministerstvo obrany závazné usnesení vlády z 1. února 2012. Tímto usnesením vláda ČR pověřila ministra obrany jednat se zástupci švédské vlády o možnostech překlenovacího řešení dalším provozováním 14 letounů Jas-39 Gripen," uvedl Vladimír Lukovský z tiskového odboru.

Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) k rozhodnutí kabinetu uvedl, že všechny varianty jsou otevřené. "Dle rozhodnutí vlády začneme jednat se švédskou vládou o možnostech pokračování provozu letounů Gripen a uvidíme, jak jednání dopadnou. Klíčové je pro nás ekonomické hledisko," dodal ministr

Plán na hromadný nákup

E-mail z 2. září 2011 se odvolává na zdroje v Praze a ve Washingtonu, konkrétně na zástupce českého velvyslance a bezpečnostního atašé s tím, že "na pár minut se zastavil velvyslanec".

Česká republika chce letku letounů F-16 jako Polsko a ve skutečnosti nechce nové gripeny, uvádí elektronická zpráva. "Česká republika nyní prosí Američany o F-16. Američané tvrdí, že je prodají, ale za horentní cenu. Pro Českou republiku... jsou příliš drahé," dodává e-mail.

"Česká republika proto předkládá plán, podle něhož by se pět či šest středoevropských zemí spojilo a udělalo by hromadnou objednávku F-16 výměnou za slevu od Američanů. Šlo by asi o 85 strojů i pro Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a možná Polsko," tvrdí zpráva a připomíná, že podle takového plánu by mohli piloti cvičit v jedné zemi a letouny by se opravovaly v jiné.

"To by tyto země spojovalo a také svazovalo s USA. Američané by museli mít vojáky v oblasti, kteří by cvičili piloty," zdůrazňuje e-mail. Podle něj je americká vojenská přítomnost na území ČR pro zemi klíčovým faktorem, který byl důležitý i při jednání o protiraketové obraně.

"Němci jsou jako batolata"

Pokud ČR dostane podíl na protiraketové obraně nebo dohodu o F-16, bude "souhlasit prakticky s jakýmkoli vojenským závazkem, který budou USA ve světě chtít".

Podle e-mailu se Češi ve většině záležitostí neshodují s Němci. "Němci jsou v bezpečnostní strategii jako batolata... Nevědí, jak jednat v NATO, a proto jsou vstřícní vůči Rusům. To je chybná strategie. Němci si myslí, že mohou Rusy zvládnout, ale nemohou. Němci nejsou s to přesvědčit ostatní členy NATO, tak s Rusy jednají bilaterálně a oslabují koncentraci NATO," shrnuje české názory e-mail.

Analytička Stratforu označila spolehlivost zdrojů jako B (A jsou nejlepší zdroje a F nejhorší), zatímco věrohodnost informací známkou tři na desetibodové stupnici, v níž je jednička nejvyšší věrohodnost.

Stíhací letectvo v ČR
Česká republika letos rozhodla, že si ponechá stíhací letectvo. Vzhledem k finanční situaci zatím není jasné, jaké stroje bude dále využívat. Jedná se švédskou firmou Saab o prodloužení pronájmu strojů JAS 39 Gripen, o tom zatím ale není rozhodnuto. Ani případné prodloužení pronájmu by ovšem neznamenalo, že do budoucna nebude hledat Praha jiné stroje. Existuje i možnost odkupu za zbytkovou cenu.
Premiér Petr Nečas ani ministr obrany Alexandr Vondra (oba ODS) nejsou příznivci gripenů.
Ještě předtím, než si je Česká republika pronajala, plánoval se jejich nákup. Ten byl zrušen zejména kvůli katastrofálním povodním v roce 2002. Existovaly náznaky, že výběrové řízení, ve kterém gripen uspěl, bylo provázeno korupcí, kterou se ale nepodařilo vyšetřit.
Dalším důvodem zrušeného nákupu gripenů byla jejich neúplná kompatibilita se standardy NATO. Stroj se na ně musel teprve upravovat, zatímco F-16 lze považovat za alianční standard.
Spojené státy už od devadesátých let usilovaly o to, aby si ČR koupila jejich letadla. Uspět se pokoušely jak firmy Lockheed se strojem F-16, tak McDonell Douglas (nyní Boeing) s dvoumotorovým typem F-18 Hornet.
Se zhoršující se ekonomickou situací se ale objednávky odkládaly až do momentu, kdy hrozilo, že český vzdušný prostor nebude jak hájit, neboť MiGy-29 byly vyměněny za polské vrtulníky Sokol a MiGy-21 dosloužily.
Uniklý e-mail ze Stratforu je také velkou ranou pro možnost, že by Česká republika zakoupila přebytečné stroje Eurofighter/Typhoon z výzbroje německého letectva, kterých potřebuje méně, a mohly by být tudíž levnější.
Česká republika opakovaně zdůrazňovala transatlantické vazby před vazbami s evropskými členy NATO, což se ukázalo už při plánování výstavby radaru XBR americké protiraketové obrany spojeného se střelami GBBI, které měly být na území Polska. Oba státy jednaly přímo s Washingtonem, a ne v rámci EU.
Z hlediska provozu jsou pro Českou republiku, jejíž rozloha je malá, výhodnější jednomotorová letadla, jako je JAS-39 Gripen nebo F-16 Fighting Falcon/Viper, než dvoumotorové MiGy 29, Hornety a Typhoony. Jednomotorové stroje jsou provozně levnější, pro gripeny už bylo vybudováno zázemí.