Hlavní obsah

Haider versus kolaborant

Novinky, Jiří Franěk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nemělo by asi smysl znovu rozebírat téma tak notně provařené, jako je hysterické úsilí ODS o mobilisaci národa pro boj s evropskou hydrou, rekordy jsou však od samého původu toho slova určeny k zaznamenání.

Článek

A zmínka o vládě coby partě protektorátních kolaborantů, jíž se - byť ve formě snaživě zaobalené - dopustil v rozhovoru pro dnešní Právo místopředseda ODS Jan Zahradil, je dosud tím nejnevkusnějším výlevem v dosavadním průběhu soutěže. Je však třeba dodat, že to bylo řečeno v určité souvislosti a že i řečníkovo pohnutí mysli bylo omluvitelné. Předcházející rekord totiž drží premiér Špidla výrokem o haiderizaci ODS, na němž se sice také podepsaly emoce, ale nepřiměřeně. Když se totiž mechanizátor Tlustý pustil ve Sněmovně do dějin jako pásový traktor do jahod a spatlal dohromady první Habsburky s dnešní Evropskou unií, měl se mu vzdělaný historik Špidla vysmát, měl ho zesměšnit, ale nebylo na místě odpovědět urážkou celé ODS.

Ještě horší než samotný ten úlet je však to, čemu nasvědčuje. Dokud podobně mluvil Miloš Zeman, čišela z toho hospodská chlapáckost, když se rozčílí Vladimír Špidla, působí to dojmem slabosti. A když pak tatáž silná slova papouškuje i ministr zahraničí Cyril Svoboda, nedělá to už vůbec žádný dojem - jako ostatně většina jeho vystoupení. Tato vláda evidentně postrádá svého charismatického rétora. Za to ale dejme tomu nemůže. Často však nemá ani kloudné argumenty, a za to může. Na většinu poplašných zvěstí, s nimiž přicházejí národovci z ODS, odpovídá premiér suchým prohlášením: tak to není.

Na konkrétní pochybnosti odpovídá obecnými floskulemi. A když přijde řeč na ohrožení národních zájmů, neříká že my, ale že Británie by si to nenechala líbit. Což je mimochodem výrok z nejnešťastnějších, ale současně charakteristický. Zatímco ODS úmyslně straší okleštěním národních zájmů, vláda nás stále jen ujišťuje, že nic takového nehrozí. Tím ovšem připomíná fotbalistu, který vstupuje na trávník s představou, že ho nikdo ze soupeřů nenakopne, neboť to pravidla nedovolují.

A je-li tu cosi, co představu našeho postavení v Evropě znejisťuje, je to právě tato naivita. Každý spolek má svá pravidla, ale v každém se také střetávají zájmy. Na tom není nic špatného, tak proč kolem toho vláda chodí jako jeptiška kolem pornošopu? Ostatně není to třeba tím, že ona sama se v té Evropě cítí ještě trochu nejistá? Protože až se otrká, přestane si plést Haidera s dudáčkem Švandou.

PRÁVO 18. října 2003

Reklama

Související témata:

Související články

Neviditelná ruka státu

Zdánlivě nepochopitelný je ten pokřik kolem vývozu obilí z českého pohraničí do sousedního Německa. Němečtí majitelé českých polností si je tady svými českými...

Kulaté peníze

Vysoké školy dostávají z rozpočtu hanebně málo peněz, mzda začínajícího vysokoškolského pedagoga (což je mimochodem člověk spíše třicetiletý než dvacetiletý)...

Prosperita na knoflíky

Nejroztomilejší z mnoha dobrých rad, jimiž předseda KSČM Miroslav Grebeníček ve včerejší Sedmičce na Nově obšťastnil ministra financí Bohuslava Sobotku,...

Výběr článků

Načítám