Počet zdravotnických zákonů vláda snížila ze sedmi na šest poté, co návrh o dohledu nad zdravotními pojišťovnami připojila k návrhu o zdravotních pojišťovnách. Podle Topolánka byly věcné záměry schváleny kabinetem jednomyslně. "V příštích týdnech a měsících bude následovat vypracování paragrafovaného znění předloh," řekl premiér.

"Předmětem jednání vlády bylo zapracování změn, které navrhli partneři," uvedl Julínek s tím, že předložil také teze transformačního zákona. "Vládu jsem (o tezích) pouze informoval, diskuze teprve začíná," upřesnil ministr. Doplnil, že ministerstvo zapracuje do návrhů zákona také připomínky univerzitních nemocnic.

Topolánek dodal, že ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková ve spolupráci s ostatními ministry připraví do konce letošního roku návrh zákona o neziskových organizacích. "To může usnadnit diskuzi," doplnil premiér.

Takový zákon požadují zelení. Podle ministra Julínka to neohrožuje přijetí zákona o zřízení univerzitních nemocnic, protože bude garantováno, že tato zařízení budou neziskového charakteru a budou povinna reinvestovat zisk do výzkumu, vývoje a léčby.

Kompromis v koalici

Debatu ministři už dříve na předchozích dvou zasedáních přerušili kvůli výhradám lidovců a zelených. Těm vadí především plánovaná transformace zdravotních pojišťoven a univerzitních nemocnic.

Koalice se ale v úterý v noci dohodla, že Julínek zapracuje do svých zákonů například trvalou regulaci zisku zdravotních pojišťoven. Podle původního návrhu totiž měly pojišťovny garantovat, že 85 procent zisku získají pojištěnci pouze po dobu pěti let.

Koaliční představitelé se také shodli na omezení umělého oplodnění pouze na pár a na tom, že nebude privatizována VZP. Menší strany také dostaly garanci, že nebudou privatizovány univerzitní nemocnice. Tyto nemocnice by pak měly mít neziskový charakter. Koalice bude také kvůli požadavku KDU-ČSL řešit upravení umělého přerušení těhotenství.

Šojdrová návrh nestáhne

"Vláda popírá sama své záměry. Ve vládním návrhu reformy toto ustanovení bylo její součástí," řekla Novinkám Šojdrová. "Nejsem si jistá, jestli vědí, co chtějí. Já svůj návrh nestáhnu," prohlásila. Předlohou by se tak měla zabývat i přes negativní stanovisko kabinetu Sněmovna.

"(Návrh) byl odmítnut generelně, všemi,“ uvedl premiér Mirek Topolánek (ODS). Důvodem je to, že se koalice bude změnám poplatků věnovat 17. dubna na setkání expertů ke zdravotnictví. Z jednání by měl vzejít společný návrh.

Kromě Šojdrové podepsali návrh i další lidovci, jako například Ludvík Hovorka a Jiří Carbol, místopředseda sněmovního klubu KDU-ČSL Tomáš Kvapil a někdejší sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka.

Vláda je ochotná ÚS poskytnout záznam jednání o reformě

Vláda se také zabývala možností, že by si Ústavní soud (ÚS) od ní vyžádal písemné a zvukové záznamy z loňského jednání vlády o reformě veřejných financí. To navrhl předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek. ÚS se bude věnovat 16. dubna poplatkům ve zdravotnictví, které navrhly ČSSD a KSČM zrušit.

Podle Topolánka vláda zatím nedostala žádnou žádost ÚS o poskytnutí záznamů. „Pokud by o to ÚS požádal, tak nepochybně vláda je povinna vyhovět,“ prohlásil na tiskové konferenci po jednání vlády. „Nicméně právní stanovisko naší legislativní rady je celkem jasné - zvukový záznam je interní pracovní pomůckou, není podkladem pro jednání vlády, není výstupem z jednání vlády,“ dodal premiér.

Kabinet rovněž zamítl poslanecký návrh na odškodnění československých občanů, kteří museli zanechat svůj nemovitý majetek na území Zakarpatské Ukrajiny. Stalo se tak po připojení této části Československa do tehdejšího SSSR po druhé světové válce.

Podle autorů z řad poslanců ČSSD, ODS a KSČM by odškodnění stálo celkem až miliardu korun z veřejných peněz. Žadatel o odškodnění by mohl dostat nejvýše dva milióny. Bez ohledu na nesouhlas ministrů o poslanecké iniciativě definitivně rozhodne až parlament.