O pravděpodobném brzkém podpisu dohody mezi USA a Ruskem ho prý informoval předseda zahraničního výboru Státní dumy, ruské dolní parlamentní komory, Konstantin Kosačov.

"Myslíme, že chápeme i určité základní rysy té dohody. Významnou roli při té dohodě sehrála nikoli česká, ale polská vláda. Myslím, že to bude určité překvapení pro českou veřejnost," poznamenal Paroubek, jehož ČSSD stavbu amerického radaru v českých Brdech odmítá.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve čtvrtek uvedl, že Moskva pokračuje ve zkoumání poslední podoby amerických návrhů. "Nyní se naši američtí kolegové nevzdávají jednostranných plánů, ale nabízejí nám různá opatření k větší transparentnosti, důvěře, abychom se my mohli stále přesvědčovat, že systém, který se USA rozhodly - bohužel bez ohledu na cokoliv - postavit, nepracuje proti Rusku," podotkl Lavrov.

Nejlepší způsob, jak uklidnit ruské obavy z evropských prvků americké protiraketové obrany, by ale podle něj bylo vůbec radar v ČR a sila pro antirakety v Polsku nestavět.

"Pan (premiér Mirek) Topolánek v těch jednáních s Američany projevil kolosální neschopnost cokoliv dohodnout," podotkl Paroubek s tím, že čeští vyjednávači se měli "alespoň přiblížit jednacímu potenciálu polského premiéra (Donalda) Tuska". O konkrétních podrobnostech blížící se rusko-americké dohody, které se od Kosačova dozvěděl, však nechtěl předseda ČSSD hovořit.

Předseda vlády označil zahraniční politiku zástupců ČSSD do Moskvy za "smrtící" pro Českou republiku, protože by mohla poškodit zájmy země. Podle Paroubka je ale Topolánek "zjevně duševně vyčerpán".

Ruské kontroly v ČR a Polsku

Rusko původně prvky protiraketového deštníku v Evropě odmítalo s tím, že se jedná o hrozbu strategické rovnováze ve světě i ruské národní bezpečnosti. Poté, co před několika dny v Moskvě američtí ministři zahraničí a obrany Condoleezza Riceová a Robert Gates předložili oficiálně zatím nezveřejněné návrhy mající ruské obavy rozptýlit, se zřejmě ruská strana s existencí systému smířila.

Americký prezident George Bush se v nejbližší době dvakrát sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvidí se 4. dubna na summitu NATO v Bukurešti a o dva dny později v jihoruském letovisku Soči.

Očekává se, že na jedné z těchto schůzek by mohla být domluvena definitivní dohoda spojená s rozmístěním radaru v ČR a sil s antiraketami v Polsku. Podle informací z ruských médií nabízí Američané Rusům možnost inspekcí objektů systému v ČR a Polsku, omezení možností radaru tak, aby nemohl sledovat ruský vzdušný prostor a slibují, že rakety do sil v Polsku neumístí do té doby, než bude zjevné hrozící nebezpečí. Rusko je zřejmě ochotné s podobnými podmínkami souhlasit, přesto by ale bylo raději, kdyby systém nevznikl vůbec.

Kosačov: Česko se stalo rukojmím

"Shodli jsme se s ruskou stranou, že pro umístění radaru nejsou žádné podstatné důvody. A pokud někdy v budoucnu budou, možná to změní i náš pohled na věci," zopakoval názor ČSSD Paroubek.

Sám Kosačov novinářům po jednání řekl, že problematika protiraketové obrany je problémem především mezi Ruskem a USA. "Mrzí nás, že Česko se stalo rukojmím této situace. Problematika protiraketové obrany v Evropě se projednává nad hlavami obyvatel ČR a Polska, dokonce mimo struktury kolektivní bezpečnosti, jichž je Česko plnoprávným členem, tedy NATO a EU," zdůraznil Kosačov.

Postup zvolený českou vládou mu prý nepřipadá správný, protože protiraketový systém je podle něj neefektivní a nemůže řešit problémy, se kterými se v nynějším světě setkávají USA, Severoatlantická aliance a také Rusko.

"Musíme postupovat společně. Pokud jsou snahy jednostranně vytvořit systém, který navíc u potenciálního partnera vyvolává obavy, to mi připadá jako krajně nevhodné řešení, které je navíc českému národu vnucováno shora," uvedl předseda zahraničního výboru Státní dumy.