Výrobci limonád místo cukru preferují umělá sladidla. Zákazníci se bouří

Dlouho byla sladidla využívána jako alternativa k cukru. S tím rozdílem, že nebudou obsahovat nadbytečnou energii, ale zachovají si sladkou chuť.

„V posledních letech ale přibylo studií, které například ukazují, že i samotná sladká chuť může mít nějaké efekty. Z dlouhodobého hlediska nemáme v tuto chvíli jasné důkazy, že by sladidla byla jednoznačně lepší volbou,“ upozornila nutriční expertka a lékařka Eliška Selinger.

Zareagovala na to loni i Světová zdravotnická organizace (WHO). Ve svém doporučení uvedla, že by lidé neměli spoléhat na sladidla, pokud se snaží zhubnout nebo předejít civilizačním nemocem. Z dlouhodobého hlediska se nezdá, že by to mělo nějaký efekt. Naopak to může mít spojitost s rizikem diabetu II. typu nebo kardiovaskulárních onemocnění.

„Výsledky studií nejsou zatím zcela jasné. S tím, co víme, ale můžeme říci, že je velmi málo pravděpodobné, že by sladidla nějak zázračně pomáhala. Velký a jednoznačný efekt už bychom asi zachytili,“ podotkla Eliška Selinger.

Ať už s cukrem, nebo se sladidly, slazené nápoje by podle ní měly být výjimečnou záležitostí. Prospěšnější je neslazená káva, čaj nebo voda.

Průzkum agentury Nielsen Admosphere předloni ukázal, že polovina z přibližně pěti set dotázaných Čechů se snaží vybírat limonády „bez cukru“. Třetina stále volí cukr, zbylým dvaceti procentům je to jedno. Ačkoliv pijí Češi hlavně ochucené minerální vody, limonády jsou hned na druhém místě.

Vědci možný negativní vliv sladidel dosud neprokázali. Loni ale Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny patřící pod WHO zařadila na seznam „možných karcinogenních látek“ sladidlo aspartam. Využívá se například v dietních verzích limonád nebo ve žvýkačkách. Člověk vážící 70 kilo by ovšem musel vypít 9 až 14 plechovek, aby překročil bezpečnou denní dávku.

Některé společnosti, třeba PepsiCo, přecházejí na doslazování acesulfamem draselným a sukralózou. Společnost postupně mění napříč státy recepturu klasické verze nápoje a snižuje obsah cukru. V Británii oznámili loni redukci o 57 procent na pouhých 4,55 gramu cukru na 100 mililitrů. Tím se sníží i počet kalorií. Rozhněvali si tím ale část příznivců, podle kterých tím nápoj přišel o svou originální chuť.

Recepturu upravila už dříve i mezinárodní společnost Coca-Cola, novou řadu nápojů bez umělých sladidel a s o třetinu nižším množstvím cukru představila i tuzemská Kofola.

„U aspartamu v současné době existují studie na lidech i buněčných nebo zvířecích modelech, které říkají, že by tam efekt teoreticky mohl být, nejsme si tím ale vůbec jisti. U acesulfamu či jiných sladidel žádné takové stanovisko v současné chvíli vydáno nebylo a důkazů je tam obecně ještě méně, pokud nějaké,“ vysvětlila Eliška Selinger.

Výrobci změnu receptury vysvětlují snahou bojovat proti obezitě i kardiovaskulárním nemocem a větší ohleduplností vůči planetě. Motivace ale mají i finanční. Přibývá států, které zavádějí daň z cukru ve slazených nápojích a potravinách.

Přistoupili k ní už před lety třeba v Mexiku, Velké Británii, Maďarsku, Dánsku, Francii, Indii nebo v Polsku. Některé země to spojily s daní na energy drinky a sladkosti.

V Česku se o tom diskutuje, zatím bez výsledku. Spotřební daň z cukru u slazených nápojů doporučila zavést Národní ekonomická rada vlády (NERV) i výzkumná agentura PAQ Research.

„Máme tu příklad Velké Británie, která to udělala už před lety. Výsledkem není ani tak to, že by lidé pili méně slazených nápojů, ale slazené nápoje obsahují v průměru o třetinu méně cukru a není to náhrada za umělá sladidla. Je to skutečně snížení obsahu cukru v nápojích, to je to, čeho chceme dosáhnout,“ vysvětlil už dříve redakci Pavel Hroboň, člen NERV a ekonom se zaměřením na zdravotnictví.