Hlavní obsah

V Praze vzniká první banka stolice v Česku. Fekální dárci musí splnit náročné podmínky

Praha

V pražské Thomayerově nemocnici vznikne letos v létě zcela první banka lidské stolice v Česku. Ponese název Restore-Restart. Darované vzorky bude nemocnice ukládat do speciálních mrazicích boxů a přístup k nim nabídne i dalším zdravotnickým zařízením. Stolice je zatím určena pouze pacientům s vážným onemocněním tlustého střeva.

V Česku vzniká první banka stolice. Video: Novinky

 
Článek

Vznik banky umožní lékařům hlavně rychlou dostupnost zdravé stolice. V minulosti se při fekální mikrobiální terapii, tedy transplantaci stolice, musel shánět zdravý dárce, ten navíc musel procházet náročným vyšetřením, což celý proces léčby nemocného pacienta velice zdrželo.

Často se také navíc stalo, že ochotný dárce nakonec nebyl vhodný. Kritéria výběru jsou velmi přísná.

Právě tyto faktory banka stolice podchytí a lékařům bude nabízet prověřené vzorky, navíc na míru konkrétním pacientům. Pacienti, kteří zákrok potřebují, jsou většinou senioři, často po opakované léčbě antibiotiky.

Pařížská nemocnice nabízela peníze za vzorek stolice, zájem byl obrovský

Koktejl

V současnosti musí nemocnice, které sami dárce nevyšetří, posílat pacienta do jiných zařízení.

„Fekální transplantace se pak provádí na pracovištích, kam jsou pacienti odesláni. To je velmi nekomfortní,“ vysvětlil vedoucí Centra výživy ve Fakultní Thomayerově nemocnici a přednosta tamní Interní kliniky 3. LF UK a FTN Pavel Kohout.

Foto: Novinky

Sada vzorků uložená v boxu pod teplotou minus 80 stupňů Celsia

Lékaři budou stolici v krčské nemocnici skladovat ve speciálních boxech při teplotě minus 80 stupňů Celsia.

„Po třech měsících dárce znovu vyšetříme, tomu se říká karantenizace, aby bylo zajištěno, že střevní mikrobiota, která se využije k léčbě, bude zdravá,“ vysvětlil internista 3. LF UK a FTN Jiří Vejmelka.

Podání přímo konečníkem

Transplantace bude využívána u lidí, kteří onemocní klostridiovou kolitidou – nepříjemnými průjmy, které vyvolávají bakterie Clostridioides difficile. Ty se vyskytují přirozeně v tlustém střevě člověka, a to asi u 5-10 % populace.

Jakmile u těchto lidí dojde k oslabení střevního mikrobiomu, což se stává nejčastěji po léčbě některými antibiotiky, bakterie se začnou množit a člověk začne trpět průjmem. Odborníci v této souvislosti také hovoří o postantibiotickém průjmu.

Klostridiová kolitida - průběh a diagnóza onemocnění

Navenek se klostridie projevuje v první fázi jako obyčejný průjem, dochází k velké ztrátě tekutin. K dalším příznakům se ovšem přidává porušení sliznice střeva, riziko krvácení, riziko protržení střeva a zánětu pobřišnice. Dále vznikají vředy, může docházet až k paralýze střeva a celkové intoxikaci organismu.

Diagnóza se provádí stanovením toxinů, protože střeva mohou být často osídlena netoxigenními formami klostridií, a tak by test na přítomnost bakterie nebyl dostatečně průkazný. K diagnostice se využívá nejběžněji test ELISA. Testy se provádějí vždy třikrát po sobě, většinou po 48 hodinách. Bakterie má někdy schopnost se tzv. „schovat“ a při jednom negativním testu ještě nemusí být záruka, že nejsou ve střevě přítomny její toxiny.

„Lékař, který bude mít pacienta s tímto onemocněním, se nám ozve, my mu poskytneme tuto bezpečnou stolici. On si ji pak v ambulanci podle instrukcí rozmrazí a aplikuje,“ doplnil Pavel Kohout.

Samotná aplikace zdravé stolice není podle lékařů problematická. „Může se podávat malým klysmatem do konečníku nebo zavedenou sondičkou do tenkého střeva,“ vysvětlil přednosta interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Česká probiotika mohou nahradit fekální terapii

Věda a školy

Efekt je vidět do několika dnů. Účinnost metody je podle lékařů víc než 80 procent. Služba bude pro pacienty zpoplatněna, výše částky je zatím v jednání.

Služba by měla nemocnicím i pacientům ušetřit čas i peníze. „Pacient nebude muset být v nemocnici ani o den déle, než bude nutné,“ doplnil vedoucí Centra výživy ve Fakultní Thomayerově nemocnici.

Foto: Fakultní Thomayerova nemocnice

Vzorky po odebrání

Množství pacientů narůstá

Jednou za rok probíhá tzv. klostridiový den, na kterém se schází všichni odborníci na tuto problematiku z pražských nemocnic a řeší nejen rozšíření bakterie mezi pacienty, ale i zkušenosti s léčbou i diagnostikou.

„Každopádně tato bakterie je neskutečný predátor, jehož množství narůstá,“ zmínil Pavel Kohout. „Jeho bakterie dokážou být i dva roky někde v prachu. Poté, když se dostane do těla člověka, probudí se, a pokud má pacient oslabenou střevní mikrobiotu, způsobí komplikace, které mohou vést až ke smrti,“ dodal.

Podle Pavla Kohouta tento problém narůstá celosvětově, a i proto je banka jedním z řešení.

Onemocnění se může navíc vrátit opakovaně. Pokud pacient jednu klostridiovou kolitidu prodělá, ve druhé fázi má pravděpodobnost 20 až 30 procent, že se nakazí. Pokud se bakterie vrátí opět, riziko třetí ataky je již 50 procent.

Foto: Fakultní Thomayerova nemocnice

V Česku je banka stolice novinkou, ve světě již funguje běžně.

Transplantace stolice riziko návratu bakterie výrazně snižuje.

Podle lékařů je při léčbě důležitá také změna životosprávy, udržení optimální tělesné hmotnosti, psychohygiena, vyloučení nezdravých potravin a vyvarování se návykových látek včetně kouření. Zásadní je rovněž správné a bezpečné užívání antibiotik, která mohou k rozvratu mikrobioty přispět.

V současnosti lékaři v Česku ročně provedou zhruba 600 transplantací stolice. Povolena je jen u klostridiové střevní infekce. U dalších nemocí je to zatím ve fázi testování.

Přísný výběr dárců

Dárce stolice momentálně Thomayerova nemocnice shání. „Na dárce stolice jsou pokládány vyšší nároky než třeba na dárce krve,“ popsal přednosta Interní kliniky 3. LF UK a FTN.

Ideální dárce by dle lékařů měl být zdravý, měl by se zdravě stravovat a alespoň půl roku by neměl užívat antibiotika.

„Takových lidí je málo. Dokonce jsem slyšel hlášku, že je snazší se dostat na Oxford než být dárcem stolice. Pro potenciální dárce to tedy může být i obrovská výzva,“ dodal s úsměvem přednosta interní kliniky Pavel Kohout.

Dobrovolníci se mohou hlásit na webových stránkách dárcovství stolice. Po vyplnění formuláře se nemocnice každému ozve. Dobrovolníky následně čeká vyšetření, kde proběhne stěr stolice. Samotný vzorek si každý donese z domova. Každý podstoupí také odběr krve a rozhovor s lékařem, který by měl podchytit možná rizika.

Anketa

Byli byste ochotni darovat stolici?
Ano
77,6 %
Ne
22,4 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 5742 čtenářů.

Rakouští vědci našli mikroplasty i v lidské stolici

Věda a školy

Co o vašem zdraví může prozradit stolice

Zdraví

Reklama

Výběr článků

Načítám