Článek
Jedni téměř přísahají, že se po krátkém zdřímnutí cítí naprosto skvěle a odpočatě, jiní se tomuto „prohřešku“ vyhýbají a argumentují mnoha nezdravými důvody takového chování. Studie z roku 2017, publikovaná v časopise Sleep Medicine, se pokusila dlouhodobou debatu na toto téma vyřešit podrobným prozkoumáním toho, co autoři nazvali tzv. paradoxem zdřímnutí.
Jde o to, že podle autorů je odpolední šlofík spojen jak s pozitivními, tak i negativními účinky na celkovou pohodu i fyzické zdraví.
Neurologické výhody denního spánku
Rozsáhlý výzkum přinesl mnohá pozitivní zjištění ohledně denního zdřímnutí (v rozsahu 30–60 minut), a to především u lidí, kteří mají z jakéhokoli důvodu omezený pravidelný spánkový režim, uvádí pro server Psychology Today psycholog Mark Travers.
Pravidelné zdřímnutí během dne má pozitivní vliv na mozek, tvrdí odborníci
Mezi nejčastější pozitiva podle odborníků patří:
- Krátké zdřímnutí odstraňuje kognitivní deficity způsobené nedostatkem spánku. Jak se během dne zvyšuje doba strávená vzhůru, narůstá logicky únava, a s tím i pokles paměťových a kognitivních schopností. Odpolední šlofík může pomoci s regenerací obojího, dodá jedinci na produktivitě a obnoví energetickou hladinu.
- Zdřímnutí zlepšuje následné učení. Když má člověk nedostatek spánku, rozeznávání informací, stejně jako učení nových věcí je výrazněji omezeno. Spánek totiž umožňuje udržet silná nervová spojení, která se utvořila během dne, a odstraňovat ta slabá, čímž vytváří prostor pro učení nových věcí.
- Podporuje zpracování emocí. Ze zjištění vyplynulo, že děti vykázaly lepší schopnosti emocionální regulace tváří v tvář náročným podnětům ve dnech, kdy nevynechaly odpolední spánek, ve srovnání se dny, kdy ho neměly. V jiné studii mladí dospělí připisovali výrazům obličejů, které měli popsat, více negativních emocí ve chvílích, kdy si nezdřímli. Ti, kteří mezi sezeními chvíli spali, byli méně kritičtí.
Zdřímnutí jako známka potíží
Studie se také zabývala dvěma faktory, které mohou rozhodovat o tom, zda bude mít odpolední šlofík na zdraví negativní, či pozitivní dopad. Jde o:
- Frekvenci spánku
- Věk
Jak již dříve poukázal rozsáhlý výzkum, četné denní podřimování je spojeno s řadou potíží, včetně hypertenze, mikrovaskulárních onemocnění nebo třeba cukrovky.
Studie publikovaná v časopise Frontiers in Psychology také definovala denní spánek jako potenciální indikátor deprese.
Anketa
„Zdřímnutí během dne by ve vás nemělo hned vyvolávat pocity viny nebo neproduktivity. Dopřejete si tím kýžený odpočinek. Sledování toho, jak často si zdřímnete a jak se poté cítíte, pak může poskytnout důležité informace o vašem fyzickém i duševním zdraví. Což může pomoci odhalit případné potíže dříve, než se vyvinou ve větší problém,“ uzavírá odborník.
Probouzíte se ze šlofíku ospalí? Děláte to špatně
Kam nechodí spánek, tam chodí lékař
