Policejní prezident Vondrášek: Policie vede v bitcoinové kauze trestní řízení ofenzivně

Celková registrovaná kriminalita za první pololetí vykazuje v meziročním srovnání pokles o 3,4 procenta, klesala i v loňském roce, a to o 4,5 procenta. Zaznamenáváme mírný pokles majetkové trestné činnosti a nepatrný nárůst násilných a mravnostních trestných činů.

Aktuálně tou asi nejvíce viditelnou trestnou činností, která se dotýká podstatné části našich občanů a zároveň významně zatěžuje policii, jsou podvody páchané prostřednictvím internetu nebo tzv. navolávání. Tato kriminalita je mnohdy organizována ze zahraničí, trápí i okolní státy a my s nimi zakládáme společné vyšetřovací týmy.

I přes naše, ale i četné bankovní a státní preventivní a edukační aktivity část občanů těmto podvodným praktikám podlehne, sdělí neznámému člověku citlivé osobní údaje, nejčastěji k bankovním účtům a nezřídka pak přijde o své úspory.

Metody pachatelů jsou stále sofistikovanější, hojně je využívána umělá inteligence a je stále složitější rozpoznat, zda vás kontaktuje originální autorita, nebo podvodník. Když jste před čtyřmi lety dostal podvodný e-mail, tak jste se mu zasmál a smazal ho, protože jste na první pohled viděl, že je to fake. Když takový e-mail přijde dnes, tak už je od toho pravého z vaší banky nebo třeba od ministerstva k nerozeznání. To samé platí o call-centrech, která jsou budována na profesionální bázi.

Jednoznačně je to oblast, kterou se intenzivně zabýváme, a projevy, které jsou za hranou trestní odpovědnosti, aktivně prošetřujeme. Tento problém identifikují nejen naši specialisté z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK), ale i zpravodajské služby.

Každoročně pořádáme odborné konference na aktuální témata, účastní se jich nejen policisté, ale i další významní hráči, kteří mohou danou oblast ovlivnit. Předloni šlo o kyberkriminalitu, minulý rok o problematiku aktivního útočníka a letos v září nás i za účasti státních zástupců a dalších čeká konference v Brně na téma radikalizace.

Bavíme se primárně o radikalizaci dětí a mládeže. Je to spojené s obrovským nárůstem útoků ve virtuálním prostředí již od covidové pandemie. Jde o to, že děti nebo mladiství, když mají nějaký osobní problém v rodině, ve škole, se spolužáky, s učiteli, jsou šikanováni apod., tak zpravidla potřebují udělat nějakou protiakci. A mají pocit, že ji mohou učinit přes internet, protože je k tomu potřeba relativně málo času, a naopak není potřeba tolik odvahy. Navíc je to anonymnější, než když to někomu řeknete z očí do očí.

V návaznosti na celou řadu incidentů ve školách jsme to začali brát extrémně vážně. Dokud neprokážeme opak, musíme ke každé takovéto výhrůžce přistupovat tak, že je myšlena vážně. Stejně vážně to berou i školská zařízení a všímavost vůči těmto projevům je podstatně vyšší.

Začátkem letošního roku jsme dospěli k závěru, že tomu tak reálně je. Řekli jsme to i nahlas, aby veřejnost věděla, kolik takových případů řešíme v relativně krátkém čase. Jejich četnost je významně vyšší, než byla v minulých letech.

Loni, ale i v letošním roce se skokově zvýšil počet výhrůžek ve vzdělávacích zařízeních. Nebyl týden, abychom na to nemuseli reagovat a provádět v dotčených školách preventivní opatření, určit pachatele a zjišťovat, zda má konkrétní výhrůžka reálný základ či nikoliv.

Je to o příležitostech a možnostech, které doba nabízí, zároveň také o domnělé anonymitě internetu. Dnes už nemá smysl pokoušet se nelegálně dostat k penězům vyloupením nějakého trezoru, překonáváním složitých bezpečnostních systémů nejrůznějších institucí, když se prakticky vše děje online. Stejně tak nenávistné projevy mají zásadní dopad, jsou-li šířeny v prostředí internetu. A to zároveň za minimálního úsilí.

Nemám žádnou konkrétní indicii, která by svědčila o tom, že policie v tomto případě neudělala vše, co měla. Když to zobecním, pokud nezjistíte, že nějaké prostředky existují, nebo se k nim ani za využití všech dostupných možností nedokážete dostat, těžko je můžete zajistit. Pokud soud rozhodne, že informace na datových nosičích, které nedokáže ani znalec rozkódovat, nemůžete zničit, nýbrž vrátit konkrétní osobě, tak je nezničíte.

Nevnímám to jako tlak na policii a výroky ministryně vůbec nebudu komentovat, protože mi to nepřísluší. Pro mě je důležité, že policie vede trestní řízení ofenzivně. Mluvil jsem o tom se svým náměstkem pro službu kriminální policie a vyšetřování, provádíme úkony, které máme provádět, snažíme se je dělat bez prodlení a nikdo do tohoto trestního řízení nezasahuje. To je důležité.

Na tomto případu pracoval společný vyšetřovací tým dotčených států a Eurojustu (Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech, pozn. red.). K medializaci tohoto případu mělo dojít v okamžiku, kdy se všichni členové týmu domluví, kdy a co řeknou. Je nekorektní, když jeden z toho týmu, aniž by ty druhé informoval, něco vystřelí do médií. To byl začátek problému.

Hovořili jsme spolu opakovaně a vlastně jsme se omluvili navzájem. Řekli jsme si, že ať se stane, co se stane, nikdy by to nemělo negativně ovlivnit policejní spolupráci mezi českou a slovenskou policií. Prezidentka se mi omluvila za to, že medializovali minimálně předčasně společnou práci vyšetřovacího týmu. Já jsem se omluvil za to, že jsme dali vyjádření jedné české televizní stanici, ze kterého byly emoce také patrné a podle mě zbytečně.

U Policie ČR aktuálně slouží více než 40 300 policistek a policistů a nad čtyřicetitisícovou hranicí se stabilně pohybujeme už několik let. Během první poloviny roku k nám přišlo 841 nových kolegů a 748 jich služební poměr ukončilo. Můžeme tak hovořit o mírně pozitivní bilanci, tedy o opačném trendu než loni.

Jsem přesvědčen, že tomu pomohlo zvýšení služebních příjmů policistů na začátku a následně v polovině roku, ale také garantovaný příslib jejich růstu v následujících dvou letech.

Statistiky prokazují, že polovinu uchazečů o služební poměr přivedou sami policisté a navíc jsou tito uchazeči v přijímacím řízení nejúspěšnější. Přesměrovali jsme proto část finančních prostředků z náborových kampaní a reklam do odměňování aktivních policistů za nábor. Od 1. června mohou dostat odměnu 15 tisíc korun, když přivedou člověka, který projde celým přijímacím řízením a je přijat do služebního poměru.

Nejpalčivějším místem je v tuto chvíli oblast civilních zaměstnanců policie. Byť se snažíme každý rok jejich odměňování vylepšit, jejich platy jsou velmi nízké a my nejsme v tomto ohledu na trhu práce konkurenceschopní. Upozorňujeme na to již delší dobu a snažíme se o vyjednání rozpočtu, resp. legislativních změn, které by situaci zlepšily.

Rok 2024 byl pro nás po finanční stránce nesmírně složitý, nesl se ve znamení úspor ve všech oblastech, tedy platů, investic i provozu. To vyvolalo pnutí uvnitř sboru, vedlo k propuštění stovek občanských zaměstnanců a realizaci dalších nepopulárních úsporných opatření.

Letos se to podařilo překonat a situace je diametrálně odlišná, byť by to vždy mohlo být lepší. Otázka na jak dlouho, je zcela na místě. Právě nepředvídatelnost financování Policie ČR, respektive výše rozpočtu, se kterým budeme hospodařit, je z mého pohledu zásadním limitujícím faktorem.

Ano, alespoň tříletý. Zpravidla známe naše možnosti na rok dopředu, a to je zcela nedostatečné. Střednědobý výhled potřebujeme kvůli investicím a potřebují ho i policisté, aby věděli, zda si třeba mohou vzít hypotéku. Policisté a zaměstnanci chtějí a potřebují vědět alespoň ve střednědobém výhledu, jak se bude jejich odměňování vyvíjet.

Stabilitě by jednoznačně pomohlo, kdyby výdaje státu na Policii ČR byly navázány procentuálním poměrem k hrubému domácímu produktu (HDP) tak, jak je tomu u armády. V posledních letech se rozpočet policie pohybuje v rozmezí 0,71 až 0,84 procenta HDP.

Při vyjednávání rozpočtu se každý rok snažíme uplatnit nadlimitní požadavky, abychom finančně zajistili naše investiční akce a růst platů alespoň na úrovní průměrného růstu v ČR. Z těchto zkušeností víme, že pro koncepční naplňování potřeb policie a její rozvoj by bylo adekvátní 0,85 procenta HDP.

Naší představou, kterou jsem v historickém kontextu opakovaně prezentoval na Bezpečnostní radě státu, je úroveň okolo 140 procent průměrného platu v ČR. Jde nejen o konkurenceschopnost na trhu práce, ale také o předvídatelnost.

V této souvislosti je velmi důležité, aby byl alespoň dodržen vládou deklarovaný střednědobý výhled, tj. navýšení objemu mzdových prostředků o pět procent k 1. lednu 2026 a o dalších pět procent k 1. lednu 2027.

Věta, že jezdím s prezidentem Pavlem na motorce, není úplně přesná. Ale vzhledem k tomu, že já jezdím na motorce a pan prezident také, tak se čas od času na té motorce i někde potkáme.

Letos třeba na preventivní akci „Učme se přežít aneb Kolama dolů s Policií ČR“ v České Lípě. Přijeli jsme tam každý po své ose a na autodromu Sosnová jsme v rámci prevence nehod řidičů motocyklů něco společně namluvili i na kameru.