Článek
V prvním případě bylo zjištěno, že největší riziko mrtvice mají lidé, kteří vykazovali těžké příznaky deprese.
Výzkum publikovaný v časopise Neurology zjistil, že lidé, kteří prodělali mozkovou mrtvici, měli před incidentem o 46 procent vyšší pravděpodobnost, že budou mít špatnou náladu ve srovnání s kontrolní skupinou lidí, kteří mrtvici neprodělali.
Studie také naznačila, že depresivní lidé se po mrtvici hůře zotavují.
Druhá studie zkoumala záznamy lidí se specifickými geny, o kterých je známo, že jsou spojeny s depresí, bipolární poruchou a sezonní afektivní poruchou. Výsledky ukázaly, že ti s nejvyšším genetickým rizikem měli větší pravděpodobnost, že utrpí mrtvici.
Příznaky deprese, které není dobré podceňovat
Vědci z univerzity v Lundu, kteří stojí za analýzou, uvedli, že jejich data navíc jasně prokázala, že problémy s duševním zdravím způsobily mrtvici, nikoli naopak.
Srdeční onemocnění jsou každý rok zodpovědná za asi 30 % úmrtí v České republice. Problém nastává, když se přeruší přívod krve do mozku, což zabíjí mozkové buňky.
Poškození může vést k dlouhodobé invaliditě a ovlivnit to, jak lidé myslí a cítí.
Nejčastější příčinou je ucpání krevní sraženinou v tepnách zásobujících mozek. K tomu dochází v důsledku kardiovaskulárního onemocnění, kdy se krevní cévy časem zúží nebo zablokují tukovými usazeninami známými jako plaky – jde o proces známý jako ateroskleróza.
I když k tomuto stavu může dojít v důsledku věku, mezi další rizikové faktory patří kouření, vysoký krevní tlak, obezita, vysoká hladina cholesterolu a cukrovka.
Deprese je jedním z nejčastějších problémů duševního zdraví. Počet lidí, kteří vyhledali pomoc v souvislosti s depresemi či úzkostmi, se za poslední dva roky u nás ztrojnásobil a dnes již úzkostnou poruchou nebo depresí trpí zhruba každá desátá žena a asi šest mužů ze sta. Klinickou depresí vyžadující trvalou psychiatrickou péči a léčbu pak dle psychiatrů trpí v České republice více než 700 000 lidí.
Neuroložka Sandra Narayananová pro Daily Mail uvedla: „Příznaky deprese mohou být spojeny se zvýšeným stresem, který může nezávisle zvýšit zánět, riziko kardiovaskulárních onemocnění a celkově nemocnosti.“
Bolela ji záda a necítila se dobře. Samotnou ji překvapilo, že se jednalo o infarkt
V zimě řádí infarkty častěji než v létě. Vyvolá je i námaha
