Článek
„Zimní měsíce jsou bohužel rizikové. Teplotní propad o přibližně 10 stupňů zvedá počet srdečních příhod asi o sedm procent,“ varuje předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
„Infarkt myokardu je na zimu zvlášť náchylný, a čím delší pokles je, tím je situace horší. S pokračující vlnou zimy se vždy počet pacientů s infarktem zvyšuje,“ uvedl kardiolog. V roce 2020 bylo v ČR nejvíc případů infarktu myokardu v lednu. Každý rok onemocní infarktem zhruba 14 tisíc Čechů. „Prosinec a leden jsou pro nás nejrizikovější měsíce,“ řekl Linhart.
V chladnějším období stoupá krevní tlak, mráz také zužuje tepny. „V létě jsou ohroženi spíš pacienti s vleklými srdečními problémy a infarktů moc nepřibývá. Vliv chladu není nezanedbatelný. Určitě se projeví i na zatížení nemocnic,“ doplnil lékař.
Vědci odhalili, proč koronavirus způsobuje infarkt či mrtvici
Nebezpečná podle něj může být fyzická námaha v zimě, jako je odklízení sněhu. „Stačí, aby nasněžilo, a všichni vyrazíme ven s lopatami a hrably. Taková aktivita u lidí, co pravidelně nesportují, je riskantní. Riziko infarktu se zvyšuje 3,5krát, riziko náhlé srdeční smrti až pětkrát,“ varoval kardiolog.
„Pacienti se srdečními problémy by se neměli vystavovat mrazivému počasí a neměli by se pouštět v zimě do větší fyzické aktivity,“ upozornil. Obecně jsou podle něj rizikovější lidé, kteří nevykonávají žádnou fyzickou aktivitu, mají vysoký cholesterol a vysoké krevní tuky, vyšší krevní tlak a tyto faktory dlouhá léta zanedbávali.
Záchranku volat do deseti minut
Pandemie covidu a s ní související opatření podle Linharta tato rizika ještě prohloubila. „Covid znamenal omezení pohybové aktivity. Některé rizikové pacienty sledujeme i s pomocí krokoměrů a během pandemie jsme opravdu viděli, že přestali chodit,“ řekl kardiolog. „Uzavřená sportoviště jsou pochopitelně komplikací, k těmto uzávěrám by mělo docházet v minimální míře. Některá opatření byla přehnaná,“ dodal Linhart.
Srdeční choroby byly loni na první příčce úmrtnosti v ČR, zapříčinily 30 procent všech úmrtí, covid byl na druhém místě. Prezident České asociace intervenční kardiologie Petr Kala zdůraznil, že u infarktu je především důležité dostat se do rukou lékařů včas, u této nemoci rozhodují doslova minuty.
Infarkt myokardu se většinou ohlašuje prudkou bolestí na hrudi a dušností, u starších lidí také nevýkonností. Každý, kdo zaznamená takové příznaky, by měl zavolat do deseti minut záchranku. Když to udělá, má 95procentní šanci na přežití. „Jestli je to v době covidu nebo mimo covid, to je jedno. Každého pacienta ohrožuje náhlá srdeční smrt, která může zabíjet do několika minut,“ varoval Kala.
Chcete chránit svoje srdce? Choďte spát v tuto noční dobu
„Záchranka by měla přijet do deseti patnácti minut. Za dalších deset minut natočíme EKG a jsme schopni posoudit, jestli jde o infarkt. Pacient dostane první léky, které mu mohou zachránit život,“ řekl Kala.
Důležité je přeočkovat
Neléčený infarkt je podle něj z třiceti procent smrtelný. „Do čtyřiceti minut vzniká nekróza srdečního svalu, která se s delším časovým intervalem zhoršuje. Ještě do dvanácti hodin jsme schopni minimálně část srdeční svaloviny zachránit, ale podstatné jsou první tři hodiny,“ uvedl lékař. Ten také řekl, že v době covidu, kdy se lidé báli jít do nemocnice a různé potíže přičítali právě koronaviru, přicházeli za lékaři často s přechozeným infarktem. „U lidí, co infarkt překonali, existuje velké riziko náhlé srdeční smrti,“ pohrozil.
Srdeční onemocnění mohou také podle lékařů zhoršovat průběh covidu. „Pacienti s manifestním kardiovaskulárním onemocněním jsou ve větším riziku úmrtí. Nejhůř na tom jsou pacienti s pokročilým srdečním selháním,“ uvedl Miloš Táborský, přednosta interní kardiologické kliniky ve FN Olomouc.
„Všichni rizikoví pacienti by se měli nechat naočkovat i posilující dávkou. Měli by se aktivně zúčastnit i čtvrté a dalších dávek očkování,“ řekl.