Článek
V úvahu je třeba vzít, že se snižuje činnost pohlavních žláz, které produkují menší množství hormonů. U lidí ve věku nad 50 let proto nastává nerovnováha v ovládání důležitých vnitřních regulací. K poklesu hladin hormonů nedochází najednou, nýbrž postupně. Důsledkem těchto změn jsou klasické příznaky, např. poruchy regulace biorytmů, poruchy spánku, psychické změny atd.
Ve zvýšené míře se v těle ukládá podkožní tuk a vzniká obezita. Jde zejména o obezitu v oblasti břicha, která často souvisí s vyšším výskytem jak srdečněcévních, tak nádorových onemocnění. Typickými příznaky jsou také rozličné změny v průsvitu cév, které se projevují jako návaly horka, pocení, červenání pokožky a podobně.
Dochází také k prohlubování procesu rozvoje aterosklerózy. Platí to zejména pro ženy, kterým začnou ubývat hormony a tím i jejich ochranné funkce. Důsledkem může být vyšší četnost srdečních či mozkových příhod. Z toho také vyplývá, že je třeba se zaměřit na cílenou prevenci tromboembolických komplikací.
Kapacita plic se snižuje
Toto věkové období je doprovázeno zejména poklesem hodnot, které se týkají aerobní kapacity plic. Dochází i ke snížení jejích hodnot a k námahové dušnosti. Projeví se to při chůzi do schodů, rychlejší chůzi, eventuálně běhu. Lékař často zjistí nesprávnou techniku dýchání, změny v plicní tkáni a oslabení činnosti dýchacích svalů.
Ubývají svaly a kostní hmota
Starší lidé a hlavně ti, co celý život neprovozovali žádný sport nebo cvičili jen velmi sporadicky, pozorují pozvolný úbytek svalové hmoty. Tím se oslabí jejich silové schopnosti. Samozřejmě to souvisí i s nižší produkcí hormonů, zejména pohlavních. Dochází také k postupné ztrátě kostní hmoty, což je doprovodný příznak civilizační nemoci - řídnutí kostí (osteoporózy). Proto častěji utrpí nějakou zlomeninu, především předloktí či krčku stehenní kosti. Jsou nepříjemnou, mnohdy až velmi nebezpečnou komplikací.
Časté jsou poruchy nálad
Uvedené období klade zvýšené nároky na oblast psychiky. Často se objevují poruchy nálady, střídání podrážděnosti a letargie, objevují se i depresivní stavy, jedinci mají nízké sebevědomí, nejsou spokojeni se svými fyzickými či psychickými výkony. Ztrácejí motivaci k jakékoli činnosti. U citlivějších jedinců je tato doba náročná na překonávání projevů úzkosti a překonávání stavů mentálního oslabení. S tím souvisejí i problémy snížených rozpoznávacích funkcí, zejména v oblasti krátkodobé paměti.
Komplikacím je třeba čelit
Důležitou roli hraje samozřejmě prevence. I mužům prospěje užívání hormonů (pod lékařskou kontrolou), které kladně ovlivňují kardiovaskulární systém, rozpoznávací funkce, sílu i kostní hmotu.
Doporučit můžeme hlavně pohyb, a to zejména vytrvalostního typu. U starších jedinců je ideální tepová frekvence (220 tepů minus věk). Cvičení většinou doprovází pozvolný vzestup hladiny HDL (dobrého) cholesterolu, který má ochranný účinek na cévy. Pohybu je dobré se věnovat třikrát týdně po dobu třiceti minut.
Na dýchací systém mají kladný vliv dechová cvičení. Jsou velmi dobře propracovaná třeba v józe. Doporučuje se zejména nácvik hlubokého bráničního dýchání, které vede nejen k dokonalému okysličení organismu, ale dochází současně i k masáži v oblasti břicha.
Organismus ocení vitamíny
Prospěje vyšší příjem vitamínů B-komplexu, a to zejména pro nervosvalovou činnost - vitamín B 1, B 2, B 3, B 5, B 10, B 12, z nichž má každý své specifické uplatnění. Dávkování je dobré konzultovat s lékařem či lékárníkem.
Podpůrnou úlohu má i vyšší příjem vitamínu E (účinný antioxidant, při zatížení snižuje tuhnutí svalů rychlejším odplavováním kyseliny mléčné), dále je vhodný i vitamín D a vápník (prevence osteoporózy).
V neposlední řadě je to vitamín C, který je nejen velmi účinný antioxidant a je nezbytný např. pro tvorbu vaziva a chrupavek, pro imunitní systém aj.
Svoji roli hraje i pravidelný příjem kyseliny listové, zejména u starších lidí pro předcházení arterosklerózy. Z minerálních látek má nezastupitelnou úlohu příjem vápníku (prevence osteoporózy, svalových křečí) a hořčíku, který podporuje látkovou přeměnu a je prevencí svalových křečí. Tyto minerály jsou často součástí tzv. iontových nápojů.
Ani nervosvalový systém není výjimkou, také pro něj je rozhodující pohyb. S ohledem na věk by neměla převažovat silová ani odporová cvičení. Je lepší využít vlastní hmotnost těla. Ideální jsou proto bicyklové trenažéry, rychlejší procházky (trvající nejméně dvacet minut), plavání či jóga. Klasický běh se nedoporučuje, protože příliš přetěžuje dolní končetiny.
