Duševní zdraví v ohrožení, nemoc může postihnout až polovinu populace

Globální studie vedená odborníky z University of Queensland a Harvard Medical School, publikovaná v žurnálu The Lancet Psychiatry, zjistila, že u každého druhého člověka se během života vyvine nějaká forma poruchy duševního zdraví.

Studie analyzovala data získaná od více než 156 000 lidí z 29 zemí, shromážděná v letech 2001 až 2022. Zaměřila se na 13 nejběžnějších poruch duševního zdraví, včetně depresivních stavů, bipolární poruchy, úzkostných poruch, ADHD, ale třeba i užívání návykových látek.

Z výsledků vyplynulo, že u 29 procent mužů a 30 procent žen se vyskytla minimálně jedna z uvedených poruch v posledních 10 letech před zařazením do průzkumu, cituje ze zprávy server Psychology Today.

Z dat rovněž vyplynulo, že první potíže se objevují stále častěji už v raném věku, přičemž nejvíce jich bylo zaznamenáno ve věku 15 let, v raném dospělém věku pak v 19 letech u mužů a ve 20 letech u žen. Online studie z roku 2020 provedená Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pak tato tvrzení ještě posílila, neboť zjistila, že právě mladí dospělí byli v období koronavirové pandemie nejvíce zasaženi osamělostí, úzkostí a depresí.

Věková skupina 18-24 let tak měla větší pravděpodobnost, že bude trpět duševními problémy než kterákoli jiná.

Vzhledem k tomu, že právě mladí dospělí jsou velmi ohroženi duševními problémy, upozorňují odborníci na včasné odhalení a pomoc, obzvlášť když se ve stejném období mladí lidé potýkají s dalšími závažnými rozhodnutími v životě (škola, první zaměstnání), která mohou mít následně velký vliv na jejich budoucí vývoj.

Studie se také zaměřila na jednotlivá pohlaví a to, jaké poruchy jsou častější u mužů a jaké u žen. V době zjišťování bylo u mužů nejčastěji zjišťováno zneužívání alkoholu, následovala depresivní porucha a specifické fobie.

U žen byly zjišťovány nejčastěji závažné depresivní stavy, následovaly specifické fobie a posttraumatická stresová porucha. U žen se také v mnohem větší míře vyskytovaly úzkostné poruchy, u mužů naopak vznik různých závislostí.

„Potřebujeme rychle rozšířit pracovní síly v oblasti duševní péče, abychom plně uspokojili příliv pacientů a také ochránili stávající poskytovatele služeb před vyhořením. Není rovněž od věci hledat místa mimo tradiční zdravotnická zařízení a zkoumat, jak bychom mohli provádět screeningy a poskytovat podporu prostřednictvím škol, firem, stejně jako různorodých komunitních organizací,“ dodává k problematice americký vědec, spisovatel, filantrop a bývalý profesor na Harvard Medical School William A. Haseltine.