Článek
„Existují vážné obavy z dopadu na české zemědělce a výrobce,“ prohlásil mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. Uvedl, že kvůli přísným unijním normám mají domácí producenti vyšší náklady, které promítají do cen. Poukázal také na to, že ukrajinští zemědělci používají některé chemikálie zakázané v unijních zemích.
Obchodníci mají opačný názor. „Vedle drahých energií způsobuje současnou cenu potravin i nedostatečná konkurence na českém trhu,“ připomněl předseda Sdružení obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a nabídl srovnání s Rakouskem.
„Obchody tam mohou vybírat třeba mezi desítkou dodavatelů, v Česku se musíme často spokojit s jedním nebo dvěma, kteří vědí, že se jejich produkce nedá jednoduše nahradit,“ řekl.
„Při větší konkurenci by čeští výrobci nemohli ignorovat potřebné zlepšování efektivity, měli by větší prostor snižovat provozní náklady, zvedat kvalitu a snižovat ceny mnoha základních potravin,“ dodal Prouza.
Více vajec, medu i cukru
Na zvýhodnění dovozu ukrajinských potravin se Evropská unie předběžně dohodla s Kyjevem v červnu poté, co vypršela dohoda o bezcelním dovozu uzavřená po začátku ruské invaze v roce 2022. Unijní státy tak chtějí pomoci napadené zemi, pro kterou jsou zemědělské produkty hlavním vývozním artiklem. Ujednání stanovuje nové bezcelní kvóty pro jednotlivé druhy zboží. Ty se zvyšují, stále ale zůstávají pod historickými objemy obchodu s ohledem na stabilitu trhu unie.
Podle dostupných informací se mají navýšit kvóty na cukr z původních 20 tisíc tun na pětinásobek, na vejce z šesti na 18 tisíc tun, medu bude moci Ukrajina do unie dovézt bezcelně ne šest, ale 35 tisíc tun. Vzrůst mají také kvóty na pšenici, krupici, mouku, kuřecí maso, obilí, kukuřici, etylalkohol a další.
Mýtus o škodlivých látkách v ukrajinském obilí byl mnohokrát vyvrácen
Výše dojednaných kvót se nelíbí české Agrární komoře. Navrhuje, aby se pravidla vrátila do předválečného stavu a vládu Petra Fialy (ODS) vyzývá, aby dohodu odmítla.
Za ideální ji nepovažuje ani Ukrajina, tvrdí předseda představenstva Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman. „Kvóty omezují vzájemný obchod a poškozují Ukrajinu i Česko. Ukrajina navíc dováží z unie dvakrát více než sama vyváží. Pokud by lobbisté prosadili konec vzájemné výměny zboží, unie na tom prodělá,“ sdělil Novinkám.
Kvalita a cena
Ministerstvo zemědělství navýšení kvót vítá, ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) navíc upozorňuje, že se v dohodě má objevit důraz na zvýšení standardů ukrajinské produkce. Právě ty čeští zemědělci kritizují. Případné rozdíly v pravidlech výroby nebo péči o hospodářská zvířata by měly do roku 2028 zmizet.
Přísné normy ale musí všechny potraviny dovážené do Evropské unie splňovat už teď. „Česko provádí pravidelnou kontrolu. Zboží z Ukrajiny svou kvalitou není horší než jiné produkty na unijním trhu. Mýtus o škodlivých látkách v ukrajinském obilí byl mnohokrát vyvrácen,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Zemánek z agrární komory ale namítá, že kontroly jsou v Česku pouze namátkové, nikoli plošné.
V debatě o tom, jak se ukrajinské potraviny promítají do cen na českém trhu, zastává ministerstvo názor, že jejich vliv je minimální. Bílý prohlašuje, že mnohem více ceny ovlivňuje výrazně větší dovoz z ostatních evropských zemí, například z Polska.
Větší starosti dělá dovoz z Turecka
S tvrzením, že by navýšení kvót mělo vliv na prosperitu místních zemědělců, nesouhlasí ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity ani agrární analytik Petr Havel. Oba považují ukrajinské potraviny za bezpečné a zdůrazňují, že podíl jejich dovozu se pohybuje v řádu jednotek procent.
„Někdo by si řekl, že bezcelní dovoz sta tisíc tun ukrajinského cukru je strašně moc, ale je to pouhých 0,7 procenta celkové roční produkce cukru v unii,“ uvedl příklad Maier. „U pšenice je podíl asi jedno procento, u ječmene 0,9 procenta. Tyhle kapky v moři nemohou evropské zemědělce ohrozit a se spotřebitelskými cenami nemají šanci hnout,“ vysvětlil, proč není potřeba se ukrajinských potravin obávat.
„Podle evropského Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva jsou mnohem problematičtější bezcelní dovozy z jiných zemí. Například z Turecka, se kterým má EU celní unii,“ připomněl Maier.
