Článek
Vědci pracovali se vzorkem 433 000 lidí ve věku od 38 do 73 let. Dotazovali se jich, zda jsou ranní ptáčata, spíše ranní ptáčata, spíše noční typy, anebo jestli ponocují pravidelně.
Dobrovolníky sledovali šest a půl roku a dospěli k závěru, že riziko předčasné smrti je u sov o deset procent vyšší než u skřivanů.
Není to poprvé, co vědecké studie dospěly k tomuto závěru. Už i jiné studie z minulosti spojovaly zvyk dlouho ponocovat s horším zdravotním stavem.
Zejména ve výzkumu z loňského roku publikovaném na stránkách Advances in Nutrition vědci dospěli k tomu, že sovám hrozí větší nebezpečí, že se u nich rozvinou srdeční nemoci nebo cukrovka druhého typu. Kromě toho se u nich více projevují psychické a neurologické poruchy, problémy se zažíváním či dýcháním.
Ze sovy skřivanem za tři týdny? Stačí pár opatření, tvrdí vědci
A proč je tomu tak?
Kdo je sova, má větší sklon jíst nezdravá jídla, pít více alkoholické nápoje nebo nápoje bohaté na cukry. Dále mívá ve zvyku jíst pozdě, někdy i krátce před ulehnutím. Ranní ptáčata naopak většinou konzumují jídlo pravidelně.
Chronotyp, tedy vnitřní biologické hodiny, které rozhodují o tom, zda budeme sovy, nebo skřivani, určuje částečně genetika, ale velmi záleží i na životním prostředí. Proto je zde prostor k tomu, aby se člověk naučil řídit se přirozenějšími biologickými hodinami.
Je užitečné vystavovat se přirozenému dennímu světlu, a naopak co nejméně světlu umělému, snažit se chodit spát pravidelně a vyhýbat se jídlu před spaním.
