Článek
(od našeho zpravodaje z Kyjeva)
„Můj osobní názor je, že žádný z politiků, který je nyní ve funkci, nebude mít velkou šanci vyhrát volby. A Zelenskyj je jedním z nejvýznamnějších,“ uvedla Ajvazovská minulý týden v Kyjevě na setkání s českými novináři, kde byl i zástupce Novinek.
Za představu vzdálenou od reality považuje, že se Ukrajině podaří osvobodit Ruskem okupovaná území nebo vstoupit do EU či NATO. „Počet lidí, kteří nebudou spokojení s výsledkem války, bude obrovský,“ dodala.
Ajvazovská připomněla, že ani bývalý britský premiér Winston Churchill po konci druhé světové války neobhájil mandát. Ani tehdy ve Spojeném království neproběhly volby v řádném termínu, a to kvůli válečnému stavu, tedy ze stejného důvodu jako teď na Ukrajině.
„I ti, kteří vyhráli válku v demokratické zemi, budou muset opustit pozici moci, protože jsou lidé unavení ze stejných tváří. I když se jim tyto tváře nebo političtí aktéři líbí, budou chtít změnu, nové možnosti a nové politické aktéry,“ řekla.
Churchill Spojené království vedl v letech 1940 až 1945, posléze se k moci vrátil v roce 1951 a vydržel u ní do roku 1955. O deset let později ve věku 90 let zemřel.
Podle členky think-tanku nebude mít dobré šance ani bývalý vrchní generál Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj, který se v současné době na Ukrajině těší velké popularitě. Není ale fyzicky ve své zemi, je totiž ukrajinským velvyslancem ve Spojeném království.
„Není dostatečně viditelný. Je vzdálený od zdejší situace,“ uvedla s tím, že v době, kdy v Kyjevě po ruském útoku zahynuly desítky lidí, Zalužnyj na sítích sdílel fotky ze svého setkání se studenty v Londýně.
„Zdá se, že je daleko od reality. Když prožíváte bolest způsobenou tím, co se stalo před několika hodinami, potřebujete reakci od svých lídrů a potřebujete vědět, že se navzájem podporují,“ doplnila.
Ajvazovská dále upozornila, že až skončí válka a přijdou znovu volby, budou chování Ukrajinců ovlivňovat i další faktory. „Lidé, kteří budou mnohem chudší, než jsou nyní, a budou chtít vyřešit všechny problémy během několika týdnů, se stanou náchylnými k populismu. A proto pak budou půl roku po volbách zklamaní,“ sdělila.
„Naším úkolem (think-tanku OPORA) a vaším úkolem (novinářů) v každé společnosti je pomoci zabránit nejhoršímu scénáři s populismem, ruským vlivem a tak dále,“ nechala se slyšet.
Proti ruskému vlivu chce bojovat pomocí znalostí jiných evropských států, které proti zmíněnému vměšování bojovaly.
„V této oblasti se snažíme nedělat vlastní chyby, ale využít znalosti některých evropských zemí, které již mají s tímto zkušenosti,“ poznamenala a zmínila i zkušenosti Tchaj-wanu s Čínou.
V této souvislosti také připomněla, jak Rusové loni platili Moldavanům, aby volili podle jejich preferencí v prezidentské volbě a v referendu o zakotvení vstupu země do EU do ústavy, nebo v Rumunsku, kde skrz Tik Tok pomohli vyšvihnout se proruskému nacionalistickému kandidátovi Călinu Georgescuovi z pouhých jednotek procent až na téměř 23 procent.
Georgescu následně vyhrál první kolo prezidentských voleb, které ale posléze kvůli prokázanému ruskému vměšování zrušil rumunský ústavní soud.
„Rusko utratilo miliardy dolarů, aby zde (na Ukrajině) získalo vliv,“ řekla. „Rusové věří, že pokud investují miliardy dolarů do získání moci v politickém životě, znamená to, že společnost podpoří invazi, což je naprosto jasné nepochopení politické situace u nás,“ dodala.
Podle ní je klíčové, aby financování politiky bylo na Ukrajině plné transparentní. „Musí to být součást přípravy poválečných voleb. A to je nejvyšší priorita, protože máme kryptoměnu, tedy jiný typ peněz, a ta může být zneužita, jako tomu bylo v Rumunsku, ne jen v Moldavsku, kde Rusové prostě rozdávali peníze prostřednictvím karet,“ uzavřela.
Olha Ajvazovská
Ukrajinská občansko-společenská aktivistka.
Je členkou a předsedkyní představenstva ukrajinského think-tanku OPORA vzniklém v roce 2006, který se zaobírá monitorováním voleb na Ukrajině nebo bojem proti dezinformacím.
Od začátku plnohodnotné ruské agresivní války proti Ukrajině se také zaměřuje na dokumentování ruských válečných zločinů páchaných na Ukrajincích, kteří kvůli válce prchli do západních zemích, jako je Polsko nebo Spojené království.