Článek
Podle Pamely Rutledgeové, ředitelky centra pro výzkum mediální psychologie, může naše reakce na teror záviset na tom, jak moc se zapojujeme do dění ve světě. „Lidé, kteří vyhledávají silné zážitky, často také milují horory, protože jim nabízejí bezpečné vzrušení,“ vysvětluje.
Naopak velmi empatičtí jedinci snadno vstřebávají emoce druhých. V hororech proto intenzivněji prožívají utrpení postav. U lidí náchylných k úzkosti se pak spíše než strach objevuje reakce na stres. Taková úzkost může narušit spánek a vést až k nočním můrám.
Mozek totiž během spánku zpracovává emoce i zážitky z celého dne. Pokud jsme vystaveni množství děsivých obrazů, začne je mozek třídit právě v noci, což může vyvolat nepříjemné sny. Podobný vliv může mít i poslech strašidelných příběhů, čtení znepokojivých knih nebo návštěva strašidelných atrakcí. Nejvíce ohroženi jsou pak lidé s traumatickou zkušeností nebo ti, kteří mají velmi živou fantazii.
Děsivé podněty mohou navíc zhoršovat tzv. parasomnie – poruchy spánkového chování, mezi které patří náměsíčnost, mluvení ze spánku, noční děsy, spánková paralýza nebo spánkové halucinace.
Co je tak děsivé, že kvůli tomu nemůžeme spát?
„Horory na nás nepůsobí jen strachem, ale také momentem překvapení,“ vysvětluje profesor Michael Grabowski, odborník na neurokinematiku. Skvělým příkladem je film Vetřelec. Divák očekává klasické sci‑fi, najednou ho šokuje scéna s mimozemšťanem a jeho brutálními útoky. Takové překvapení nás udržuje v pohotovosti a nutí hledat možné nebezpečí. Abychom ale mohli klidně usnout, potřebujeme se cítit v bezpečí. Mozek přitom pracuje dvojím způsobem: některé jeho části si uchovávají pocit vzrušení a zábavy, zatímco jiné stále reagují na prožitý strach.
„Jsem člověk, který se silně vžívá do postav v dramatických příbězích. Zvláštní je, že právě intenzivní vžití do postav seriálů může zvyšovat můj strach ze strašidelných scén,“ upozorňuje Grabowski.
Naše reakce na horory vychází z prastarého instinktu přežití, který psychologové označují jako ztělesněnou simulaci. Když sledujeme jiného člověka, mozek automaticky napodobuje jeho chování, aby dokázal předvídat, co se bude dít dál. Podvědomě si klademe otázku: Chystá se mě ten, kdo se ke mně blíží, napadnout, nebo mi pomůže? Strašidelné filmy tuto schopnost využívají – staví na naší vrozené dovednosti rozumět jednání druhých a předvídat jejich kroky.
ProŽeny.cz
Pro miliony lidí naopak nepředstavuje usínání po strašidelném filmu žádný problém. Dokonce je takový film může svým způsobem uklidnit. Horory totiž spouštějí zvýšenou produkci adrenalinu a kortizolu, které nás uvádějí do stavu maximální ostražitosti. Když přijde rozuzlení, aktivuje se parasympatický nervový systém, zpomalí se srdeční tep a uvolní se dopamin a endorfiny. Právě tato kombinace pak vyvolá typický „příval úlevy“, který po hororu mnozí cítí. Prožít strach a následně se z něj zotavit tak může snižovat stres a posilovat schopnosti zvládat náročné situace.
Jak se po strachu vrátit ke klidnému spánku
- Naplánujte si sledování hororu: Pokud máte chuť na horor, zkuste si ho pustit nebo na něj zajít už odpoledne, abyste před spaním stihli zažít ještě něco příjemného. Například když vyrazíte do strašidelného domu a odcházíte opravdu napjatí, zkuste si pak zvednout náladu a uvolnit se. Pusťte si něco vtipného nebo si zacvičte, abyste ze sebe dostali úzkostnou energii.
- Zapojte racionální uvažování: Aktivujte části mozku odpovědné za rozhodování a připomeňte si, že jste jen sledovali zábavný film nebo že jste si užili čas s přáteli. To může výrazně zmírnit dopad hororového filmu.
- Podporujte dobré sny: Po strašidelném zážitku si naplánujte něco příjemného a vytvořte si večerní rituály, které navodí pozitivnější náladu a podpoří příjemnější snění.
- Uvolněte se pomocí řízené relaxace, jógy, uklidňující hudby nebo příjemné knihy, abyste navodili klidný a uvolněný stav – to se pak přenese i do vašich snů.
- Dejte sebe na první místo: Pokud víte, že horory a strašidelné atrakce nejsou pro vás, nenechte se strhnout skupinovou dynamikou. Klíčové je poznat, co vám prospívá, a naopak omezit to, co vám dobře nedělá!
