Hlavní obsah

Úzkosti mohou stát i za celou řadou zdravotních potíží, u nichž se lékařům nedaří odhalit příčinu

5:02
5:02

Poslechněte si tento článek

Úzkost je přirozená součást lidského prožívání – pomáhá nám být ostražití, chránit se před nebezpečím a reagovat na stresové situace. Když se však objevuje nečekaně, v neadekvátních situacích, trvá dlouho nebo je nepřiměřeně intenzivní, může výrazně ovlivnit kvalitu života.

Foto: Profimedia.cz

Úzkost může stát i za bušením srdce či tlakem na hrudi.

Článek

Snad každý z nás už to v životě zažil: pocit napětí, strach, nadměrné obavy a starosti, katastrofické myšlenky a představy, potíže se soustředěním, nadměrná ostražitost, lekavost nebo naopak vyčerpání a ospalost. Pocity, že nejsem ve své kůži. Neschopnost odpočívat. Záchvaty paniky. Úzkost z očekávání toho, co přijde, jak to bude, jak to všechno zvládnu, jak to dopadne.

„Psychická nepohoda může imitovat i celou řadu tělesných příznaků a je dobré se ujistit, že se nejedná o somatické problémy spojené s onemocněním fyzického těla. Takže často obcházíme lékaře, kteří vyšetřeními nic nezjistí a konečné doporučení může znít: navštivte psychiatra,“ popisuje častou praxi psychiatrička Jana Nollová.

Psychické potíže ve spojení se stresem nebo úzkostí se přitom opravdu mohou projevovat jako různé tělesné choroby.

Fyzické projevy úzkosti

  • Bušení srdce, rychlý tep, tlaky na hrudi, píchání u srdce, sevření hrudi (jako infarkt nebo onemocnění srdce).
  • Pocit dušnosti, zkrácení dechu, zrychlené dýchání, pocit nedostatku dechu (jako astma).
  • Bolesti v zádech, cukání v těle, brnění a mravenčení, nejčastěji končetin a rtů, napětí ve svalech, roztřesenost (jako neurologické nemoci).
  • Časté močení (jako infekce močových cest).
  • Průjem, zácpa, nadýmání, tlak v žaludku, pocity na zvracení (jako onemocnění trávicího traktu).
  • Potíže s polykáním, pocit „knedlíku“ v krku nebo nadměrné pocení.

Úzkostná porucha

Úzkost je běžná adaptační emoce, která nám pomáhá soustředit se a vydat ze sebe to nejlepší. Jestliže je však nepřiměřená situaci nebo věku, brání schopnosti normálně fungovat a narušuje vztahy, pracovní výkon nebo školní výsledky, obvykle se jedná o úzkostnou poruchu.

„Během svého života se s touto poruchou setká každý čtvrtý člověk, přičemž častěji se jedná o ženy, které mívají i závažnější průběh onemocnění,“ vysvětluje lékařka Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci své kampaně Dobré nitro.

Člověk s úzkostnou poruchou žije neustále v očekávání něčeho špatného, je plačtivý, neumí relaxovat a objevit se mohou také potíže se spánkem. Mezi další psychické projevy patří neklid, strach ze smrti či ztráty kontroly, strach z budoucnosti, odosobnění nebo potíže se soustředěním.

Typy úzkostných poruch

  • Panická porucha: provází ji panické záchvaty, které se projevují spíše fyzickými příznaky. Ty působí velmi závažně a řada lidí při nich může mít pocit, že mají srdeční infarkt nebo jinou život ohrožující nemoc. Tyto záchvaty vznikají náhle bez vazby na konkrétní situaci a zpravidla do 5 až 20 minut odezní. Mohou se objevit i u jiných duševních onemocnění, jako jsou deprese nebo posttraumatická stresová porucha.
  • Generalizovaná úzkostná porucha: charakterizují ji nekontrolovatelné nadměrné obavy. Člověk trpící touto poruchou může být obecně velmi ustaraný, přestože mu není zcela jasné, před čím má vlastně strach. Bát se může o sebe, o své okolí, ale tyto starosti a obavy obvykle neodpovídají závažnosti situace.
  • Fobie: intenzivní a nadměrný strach z určitého předmětu, situace nebo činnosti, která obecně není škodlivá. Pacienti vědí, že jejich strach je přehnaný, ale nedokáží svoje pocity potlačit.
  • Sociální fobie: když úzkost a rozpaky vyvolávají každodenní běžné interakce. Lidé se sociální fobií mají strach z negativních reakcí okolí, ale i z úzkosti samotné a z toho, že se jim to stane znovu.

Příčiny úzkostných poruch

Mezi nejčastější příčiny patří vrozené predispozice, kdy stejnou poruchou trpěl i někdo další v rodině. Vyšší riziko vzniku duševního onemocnění mají i lidé, kteří nějakým psychickým onemocněním trpěli v minulosti. Svou roli hrají také některé osobnostní rysy, jako jsou perfekcionismus, nízké sebevědomí nebo tendence věci neustále analyzovat.

„Riziko mohou zvyšovat závažné životní situace či traumata, jako jsou ztráta blízkého, vyhození z práce nebo prožité sexuální či fyzické obtěžování. Úzkosti může zhoršovat konzumace návykových látek, jako jsou alkohol nebo drogy. Mohou je vyvolávat velké životní události, ale také nahromadění menších stresových situací, jako je například pracovní stres, neustálé starosti o finance nebo právě velká očekávání a přetížení,“ upozorňuje Kateřina Šédová.

Jak předcházet úzkostem

Naprostým základem v prevenci všech psychických poruch je psychohygiena. Péče o své tělo i mysl. „Základem je zdravý spánek a dopřát tělu dostatek relaxace, kam se řadí například meditace, hluboké dýchání, jóga nebo procházky v přírodě. Někomu může pomoci i poslech hudby nebo čtení knihy, čas trávený s přáteli a rodinou nebo kreativní činnost. Všeobecně by se mělo jednat o aktivity, které nám přináší energii, jsou nám příjemné a po kterých se cítíme dobře,“ doporučuje psychiatrička Jana Nollová.

Další tipy, jak předcházet úzkostem a dalším psychickým potížím

  • Během dne se zkuste na pár minut zastavit, pročistit si hlavu (pomáhá procházka či dechová cvičení).
  • Zaměřte se na aktivity, které vám zvednou náladu. Pusťte si třeba svůj oblíbený film, přečtěte si před spaním knížku, povečeřte s přáteli nebo se vraťte k oblíbenému koníčku.
  • Nezapomeňte, že relaxovat se dá nejen koukáním na oblíbený seriál, ale zkusit můžete třeba sport, jógu či dechová cvičení. Projít se můžete i po cestě z práce domů.
  • Dávejte si realistické cíle. Vytvořte si seznam denních úkolů a ty se snažte splnit.
  • Myslete na zdravý životní styl. Vyhýbejte se alkoholu, cigaretám i jiným návykovým látkám. Právě ty situaci ještě zhoršují.
  • Pozitivní myšlení pomáhá s uklidněním a kontrolou stresu. Místo „to nedokážu“ si říkejte „udělám to nejlépe, jak dovedu“.

Zdroj: Loono

Pomoci mohou i fytofarmaka. Například extrakty z levandule či z rozchodnice růžové, které se používají ke zmírnění stresu a únavy a také ke zlepšení spánku.

V případě výraznějších a dlouhodobějších obtíží je ale vždy dobré vyhledat praktického lékaře. „Ten vás odešle k psychiatrovi, který doporučí léčbu. Ta obvykle spočívá v psychoterapii a psychoedukaci. V případě závažnějších příznaků se nasazuje i medikace,“ uzavírá Kateřina Šédová.

Výběr článků

Načítám