Článek
Současné drsné vyjádření šéfa Elysejského paláce představují značný posun od vřelosti, která před šesti lety mezi oběma státníky panovala, píše list The New York Times. Tehdy Macron pozval Putina do pevnosti Brégançon, letního sídla francouzských prezidentů, které se nachází na jižním pobřeží Francie, a po setkání prohlásil, že „architektura bezpečnosti“ mezi Evropskou unií a Ruskem potřebuje přetvořit, aby se vzaly v úvahu ruské strategické zájmy.
Po pondělním setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu, kterého se Macron spolu s dalšími evropskými lídry zúčastnil, francouzský prezident Putina nazval „destabilizující silou“, která „potřebuje jíst pro své vlastní přežití“. Šlo zřejmě o narážku na ruskou invazi na Ukrajinu zahájenou v roce 2022 a na dřívější drancování Krymu či Gruzie.
Macron označil Rusko za potenciální hrozbu pro mnoho evropských zemí a varoval jejich lídry, aby nebyli naivní. „Neříkám, že Francie bude zítra napadena, ale pro Evropany je tu hrozba,“ řekl.
Zdá se, že se Macron ujal role „zlého policajta“ v protikladu k „dobrému policajtovi“, kterého představuje Donald Trump. Francouzský prezident důrazně straní Zelenskému a opakovaně vyjadřuje pesimismus ohledně Putinovy ochoty dosáhnout mírového urovnání, které by nebylo ukrajinskou kapitulací.
Macron byl zjevně rozzloben Putinovými porušenými sliby, včetně slibu, že nepošle vojáky na Ukrajinu, který mu ruský vůdce dal těsně před invazí v únoru roku 2022. Francouzský prezident považuje obranu Ukrajiny za absolutní podmínku pro silnou a odolnou Evropu.
