Užívání antibiotik může zničit střevní mikrobiom i na několik let a vést až k cukrovce 2. typu

Účinnost antibiotik je v posledních letech pod pečlivým dohledem odborníků. Stále častěji se totiž ukazuje, že jejich nadměrné a někdy i nevhodné užívání přispívá k rozvoji bakteriální rezistence a vzniku nebezpečných tzv. superbakterií, proti nimž současná léčba jen obtížně zabírá. Proto i Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí antibiotickou rezistenci mezi nejzávažnější hrozby pro veřejné zdraví.

„Odhaduje se, že v roce 2050 s ní bude spojeno 8,2 milionu úmrtí ročně, zatímco v roce 2021 se hovořilo o 4,7 milionu,“ upozorňuje primářka Václava Adámková z Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze.

Tým švédských vědců vedený odborníky z Univerzity v Uppsale nyní přinesl nové důkazy o dalších negativních dopadech nadměrného užívání antibiotik. „I jediný týden užívání určitých typů širokospektrálních antibiotik zanechává ve střevním mikrobiomu dlouhodobé poškození, které může trvat i několik let “ uvádí pro časopis Nature Medicine jeden z autorů studie Gabriel Baldanzi.

Vědci přitom zanalyzovali data týkající se střevního mikrobiomu u téměř 15 000 lidí. Porovnali jejich historii užívání antibiotik s aktuálním složením střevního mikrobiomu. Datový soubor pokrýval období osmi let, což umožnilo sledovat dlouhodobé trendy a souvislosti, které dosud nebyly možné zachytit.

A jejich zjištění potvrdilo, že právě poškození mikrobiomu může trvat i osm let po léčbě antibiotiky, což může zřejmě vést i ke vzniku diabetu 2. typu, kardiovaskulárního onemocnění či střevních zánětů. Ale v tomto směru je zapotřebí ještě pokračovat ve výzkumu.

Nejdelší poškození střevního mikrobiomu přitom způsobovala antibiotika - klindamycin, fluorochinolony a flukloxacilin. Naopak nejmenší poškození způsoboval penicilin.

Některá antibiotika narušují střevní mikrobiom výrazně více než jiná. Studie ukazuje, že klindamycin, fluorochinolony a flukloxacilin zasahují široké spektrum bakterií, včetně těch, které tvoří základní pilíř zdravého střevního prostředí. Do střeva se navíc dostávají ve vyšších koncentracích a ovlivňují i klíčové bakteriální druhy, které se obnovují jen velmi pomalu. Výsledkem jsou změny, které mohou přetrvávat roky - někdy až osm let po léčbě.

Klindamycin je extrémně účinný proti anaerobním bakteriím, které tvoří základní pilíř zdravého střevního mikrobiomu. Když je potlačí, vzniká „ekologická díra“, kterou mohou zaplnit nežádoucí mikroorganismy.

Fluorochinolony patří mezi nejširší širokospektrá antibiotika. Zasahují velké množství bakterií. Jejich účinek je velmi hluboký a rychlý, takže zasáhnou i mnoho „hodných“ bakterií, které by jiná antibiotika nechala být. Mezi fluorochinolony dostupné v ČR patří ciprofloxacin, ofloxacin, levofloxacin, moxifloxacin a norfloxacin.

Flukloxacilin je úzkospektré antibiotikum a řadí se mezi peniciliny, které mají silný účinek proti stafylokokům a některým dalším bakteriím, jež jsou běžnou součástí mikrobiomu.

Zjištění švédských vědců podtrhují nutnost pečlivého a uvážlivého používání antibiotik. Přestože jsou v mnoha případech nezastupitelná, jejich dopad na mikrobiom může být mnohem hlubší a trvalejší, než se dosud předpokládalo.

Autoři zdůrazňují, že pochopení těchto mechanismů je klíčové pro budoucí vývoj léčebných postupů, které budou účinné, ale zároveň šetrné k mikrobiomu.