Článek
„Kvůli rezistenci umírají stovky Čechů ročně. Je to obrovský problém, se kterým se potýkáme řadu let, a rozhodně se nerýsuje žádné jednoduché řešení,“ upozornil šéf Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.
Devět z deseti infekcí v krku způsobují viry, nikoliv bakterie. Antibiotika na ně nefungují a naopak mohou zvýšit odolnosti bakterií na léčbu v budoucnu. To se podle lékařů už děje. I proto, že lidé berou antibiotika zbytečně.
Nemusí to být jen tím, že jim je nevhodně předepíše lékař. Nespotřebovaná balení si doma skladuje 13,5 % Čechů, přibližně čtyři procenta z nich s vidinou, že je podle potřeby ještě použijí. Vyplynulo to z výzkumu Jaroslavy Hasmanové Marhánkové z brněnského Národního institutu SYRI.
Nejčastěji takový postup připouští lidé žijící na Vysočině, jižní Moravě a v Moravskoslezském kraji. Nelze to přisuzovat jen nezodpovědnému nakládání s léky, vliv má i to, kde žijí. Některé lokality těchto krajů bojují s horší dostupností péče, což může vést místní obyvatele k zásobování se léky.
Odrazovat je může delší cesta k lékaři nebo dlouhé čekání na ošetření, nasazení samoléčby tak mnohdy považují za „rychlejší“.
„Ačkoliv samoléčba antibiotiky s sebou nese zásadní zdravotní rizika pro jednotlivce a je velmi negativní i ve vztahu k možnému rozvoji antibiotické rezistence, za rozhodnutím ponechat si v domácnosti antibiotika mohou být i zcela racionální důvody, odrážející například předchozí negativní zkušenosti se zdravotnickým systémem,“ připomíná vědkyně Marhánková.
Zkušenost se samoléčbou antibiotiky má 10,6 procenta dotázaných. Neštěstím je, že po nich sahají nejčastěji kvůli bolesti v krku a zánětu dýchacích cest, kde to nemá smysl.
Sklony k tomu podle výzkumu mají častěji mladší lidé, chronicky nemocní nebo ti s malým povědomím o antibiotické rezistenci. Obava ze závažnosti nemoci má na rozhodování také vliv.
Nové rezervní léky
Antibiotická krize děsí lékaře po celém světě. Brzy to bude sto let od objevení antibiotik, účinná alternativa ale stále neexistuje. Infektologové proto volají po střídmosti s předepisováním. Pro pacienty, kterým už skutečně nezabírá vůbec žádné z dostupných antibiotik, budou mít nové přípravky.
„Máme k dispozici několik nových rezervních antibiotik a budeme diskutovat, u koho a v jaké situaci je nasazovat. Jsou vzácná a musíme s nimi šetřit na obzvláště těžké případy,“ upozornil infektolog Dlouhý.
Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla, což zapříčinila větší nemocnost lidí. Ročně dodají firmy několik milionů balení. Podle Světové zdravotnické organizace je vznik superodolných bakterií jednou z nejvážnějších hrozeb pro veřejné zdraví.
