Urputná snaha zbavit se stresu má opačný efekt. Využijte ho ve svůj prospěch

Stres není slabost a není jen ve vaší hlavě. „Může se stát dobrým učitelem a odhalit, kde končí vaše kapacita a kde máte prostor pro růst,“ uvádí odbornice na ženskou dlouhověkost Angela Leová.

Ačkoli byl tento nouzový systém instinktivně aktivován, aby lidi chránil před nebezpečím již před tisíci lety, řídí naše stresové reakce i dnes. Například ostrý e-mail, napjatý rozhovor nebo tíha nadcházejícího rozhovoru či pohovoru mohou vyvolat stejnou reakci na hrozbu, jako když naši dávní předkové utíkali před čtyřnohým predátorem.

Tehdy to byla doslova otázka života a smrti, takže pro ně byl stres opravdu prospěšný. „V současné době však stresové reakce čím dál častěji přicházejí ve chvílích, kdy vlastně vůbec o nic nejde, natož o život,“ konstatuje Leová.

Pokud se stresem nepracujete, vede to k úzkosti, podráždění a vyčerpání. „Příliš mnoho stresu, toho chronického, nakumulovaného, nezdravého způsobuje, že se necítíte ve vztazích bezpečně, i když je bezpečí přesně to, co hledáte,“ vysvětluje odbornice s více než pětadvacetiletou praxí. „Zároveň, jak říká stresový paradox, pokud se snažíte příliš urputně stresu zbavit, působí vám to další a ještě větší stres.“

Ne každý stres je ale špatný. Ten správný podle lékařky Sharon Horesh Bergquistové pomáhá budovat odolnost a posilovat imunitní systém. „Když se s ním naučíte pracovat, můžete si prodloužit život o deset až patnáct let a snížit riziko mnoha onemocnění. Vyhýbání se stresu naopak vede k větší náchylnosti k onemocněním.“

„Každý člověk může využít stres k budování odolnosti vůči stresu,“ říká Bergquistová. Zní to jako protimluv? Není. „Zdravý, nebo chcete-li správný stres můžete využít k budování odolnosti vůči stresu škodlivému. Tím je chronický stres třeba z toho, že musíte pracovat s někým, s kým nechcete, že na vás šéf nakládá víc a víc práce, nebo z jakékoli situace, která vytváří stres založený na hrozbách,“ vysvětluje.

Stres, který je pro vás špatný a škodlivý, je obecně nekontrolovatelný a je nepředvídatelný, jako například když vám onemocní dítě. Stres, který je pro vás dobrý a prospěšný, se odehrává v bezpečném prostředí. Je tedy obrovský rozdíl mezi stresovou reakcí při pádu do jezera s ledovou vodou, kde třeba i delší dobu uvíznete, a tou, kterou vyvolá 15sekundová ledová sprcha.

„Zatímco v prvním případě, pokud vůbec přežijete, hrozí podchlazení a nemoc, ve druhém jste v bezpečném prostředí, je to z podstaty záměrná a kontrolovatelná akce, pro niž jste se vědomě rozhodli za účelem zlepšení imunity,“ objasňuje dále lékařka.

„Prospěšný stres je taková míra nepohodlí, která ve vás nevyvolává pocit, že jste v ohrožení, že si ubližujete.“ Platí to jak pro sport a různé jiné fyzické výzvy, tak pro výzvy mentální nebo emocionální.

Pokud to, co děláte, odpovídá vašim hodnotám a přesvědčením, nevzniká nezdravý tlak ani emocionální zranění. Naopak posilujete svou odolnost, fyzickou i psychickou, a získáváte větší vyrovnanost a vnitřní klid. Když se naučíte zvládat stresory, které můžete ovlivnit, posílíte tím svou schopnost čelit i těm, které ovlivnit nelze.

Prakticky to znamená, že pokud dokážete pracovat s „dobrým stresem“, tedy s výzvami, které máte pod kontrolou, zlepší se vaše zdraví i psychická pohoda. Díky tomu vás pak nezaskočí ani nepříjemné situace, například v práci, protože budete dostatečně odolní a připraveni zvládnout jakoukoli vnější výzvu.

Mnoho lidí neustále svírají různé strachy. Ať už mají nebo nemají předchozí negativní zkušenost, malují si vždy ty nejhorší scénáře. „Žijí s nastavením, že se pokazí snad i to, co se pokazit nemůže.“ Proto nejsou schopní se v životě nikam posouvat. Stres z toho „co by kdyby“ je doslova paralyzuje.

Jak to změnit? „Až se objeví další životní výzva, strach, který vám způsobuje stres, přijměte a jděte do ní. Váš ničím nepodložený strach je totiž to jediné, co vám stojí v cestě k získání potenciální odměny. Uvědomte si, že odměna bez nepohodlí přichází jen zřídka,“ připomíná lékařka.