Článek
Na otravu houbami pomáhá mléko. To je mýtus předávaný léta, přitom po vypití mléka se můžou ještě příznaky otravy zhoršit. Při podezření je dobré vyvolat zvracení. Pokud je člověk při vědomí, podejte mu několik tablet medicinálního (černého) uhlí, ať už to bude Carbo medicinalis, Carbosorb, nebo Carbofit.
Jde o volně prodejný lék, kterým se nelze předávkovat, absorbuje toxiny a plyn z trávicího traktu. Pokud se stav nelepší, vyhledejte lékaře nebo rovnou volejte záchrannou službu. Problémy se vždy odvíjejí od množství požitého toxinu, přičemž závažnost se zvyšuje u dětí a osob s nižší tělesnou hmotností.
Když projde houba mrazem nebo tepelnou úpravou, jed se vyloučí. Omyl. Toxiny se u smrtelně jedovatých hub se zmražením, vařením ani usmažením neztratí. Lékaři v IKEM se už setkali i se zimní otravou muchomůrkou zelenou, kterou měla pacientka půl roku schovanou v mrazáku.
Otrávit se můžete i běžně jedlými houbami, pokud je nevhodně zpracujete a skladujete. Jakmile vás začne trápit zvracení, průjem a křeče v břiše, kromě podezření na střevní chřipku nebo zánět slepého střeva si vzpomeňte, zda jste v poslední době nejedli houby. Správná diagnóza je naprosto zásadní, protože může zabránit případnému selhání jater nebo ledvin, případně smrti.
Dobrou zprávou v tomto směru je fakt, že játra mají neuvěřitelnou schopnost regenerace, takže s pomocí léků, které je ochrání, může dojít i při závažné otravě k úplnému zotavení.
Nejjedovatější je muchomůrka červená. Z pohádek by se to tak mohlo zdát. Tento druh muchomůrky, stejně jako tygrovaná, je jedovatý. Po požití způsobuje křeče v břiše, zmatenost, závratě i poruchy vědomí, ale závažné riziko smrti u nich nehrozí. Toxičtější je pavučinec plyšový, který hojně roste na Slovensku, v Německu i v Polsku a lidé si ho často spletou s ryzcem. Otrava je zrádná především tím, že se projevuje až za tři dny až dva týdny po požití. V tu chvíli hrozí akutní selhání ledvin, které může skončit závislostí na dialýze nebo smrtí.
Naše nejjedovatější houba je muchomůrka zelená, snadno zaměnitelná se žampionem či bedlou. Říká se jí klobouk smrti, protože dospělému stačí sníst jeden klobouk, aby to mělo smrtelné následky. Po konzumaci se šest až dvanáct hodin nic neděje, poté se dostaví těžký průjem, zvracení nebo bolesti břicha. Následuje nebezpečná fáze falešného zotavení, během něhož toxin napadá játra a ledviny.
Nebezpečný druh poznám podle výrazné barvy. Není tomu tak, ty vůbec nejjedovatější houby mohou být nenápadné - bílé nebo hnědé. Neplatí ani představa, že jedovaté druhy si vytipujeme díky tomu, že nechutnají hmyzu ani jiným zvířatům. Ta mají jiný metabolismus než my a toxiny, které nám škodí, je neohrožují. Třeba nebezpečná muchomůrka zelená je velmi oblíbenou pochoutkou plžů.
Při konzumaci darů lesa jde o život. Při sběru hub je dobré mít se na pozoru, ale zase není třeba bát se zbytečně. V lesích roste 3500 druhů, z toho jedovatých je zhruba 500 a smrtelně jedovatých kolem patnácti. Otravy houbami nepodléhají povinnému hlášení, ale víme, že díky dobré edukaci a účinnější léčbě se prognóza za poslední roky zlepšila. Zatímco v letech 1990 až 1991 umírala po otravě houbami čtvrtina pacientů, v letech 2000 až 2004 jen 6 % lidí a v poslední době ještě méně.
Jestli máte podezření na otravu, obraťte se na Toxikologické informační středisko (tis-cz.cz, tel. 224 919 293 nebo 224 915 402), kde v posledních letech odpovídají ročně na stovky dotazů od houbařů. Pro určení možného původce problémů doporučuji mít připravené fotky hub, ale stačí i jejich odkrojky, zbytky jídla, případně zvratky.
