Článek
Suchý kašel je obvykle dráždivý, bez vykašlávání hlenu. Často se objevuje na začátku virových infekcí, při alergiích nebo jako reakce na suchý vzduch. Typické je, že člověk kašle opakovaně, ale úleva nepřichází, protože v dýchacích cestách není hlen, který by se měl odstranit. Tento typ kašle bývá velmi vyčerpávající, narušuje spánek a může vést až k bolestem svalů či hlavy.
Suchý kašel – nejčastější příčiny
- Nachlazení a chřipka: v počáteční fázi infekce bývá kašel suchý a dráždivý.
- Alergie: pyl, prach nebo zvířecí srst mohou vyvolat suchý kašel bez hlenu.
- Suchý vzduch nebo kouř: dráždí sliznice a vyvolává kašlací reflex.
- Gastroezofageální reflux (GERD): kyselý obsah žaludku dráždí hrdlo a způsobuje chronický suchý kašel.
- Léky (např. ACE inhibitory): mohou mít kašel jako vedlejší účinek.
- Astma: někdy se projevuje především suchým, dráždivým kašlem.
Naopak vlhký kašel je spojený s tvorbou hlenu. Organismus se tímto způsobem snaží vyčistit dýchací cesty od sekretu, bakterií nebo prachu. Vlhký kašel může být méně dráždivý, ale často je úporný a doprovázený pocitem „tíhy“ v hrudi. Pokud se hlen neodstraňuje dostatečně, může se stát živnou půdou pro bakterie a vést k závažnějším komplikacím, například k bronchitidě či zápalu plic.
Vlhký kašel – nejčastější příčiny
- Akutní respirační infekce (nachlazení, chřipka): tělo produkuje hlen, aby odstranilo patogeny.
- Bronchitida (akutní i chronická): typicky provázená vykašláváním hlenu.
- Zápal plic (pneumonie): vlhký kašel s hlenem, často zbarveným.
- Tuberkulóza: dlouhodobý vlhký kašel, někdy s příměsí krve.
- Bronchiektázie: chronické onemocnění průdušek spojené s nadměrnou tvorbou hlenu.
- Srdeční selhání: může vést k městnání tekutin v plicích a produktivnímu kašli.
- Hlen stékající z nosu do krku: způsobuje vlhký kašel hlavně v noci.
Volba správné léčby
Rozlišení mezi suchým a vlhkým kašlem je zásadní pro volbu správné léčby. U suchého kašle se doporučují prostředky, které tlumí dráždivý reflex a zklidňují sliznici. U vlhkého kašle je naopak cílem podpořit vykašlávání – tedy užívat léky, které hlen zředí a usnadní jeho odchod z těla. Nesprávná volba léčby může potíže prodloužit, nebo dokonce zhoršit.
Kromě léků hrají významnou roli i režimová opatření. Dostatek tekutin pomáhá zvlhčovat sliznice a ředit hlen, klidový režim podporuje regeneraci organismu a zvlhčování vzduchu v místnosti zmírňuje dráždivý kašel. Pokud kašel přetrvává déle než tři týdny, je spojený s horečkou, bolestí na hrudi nebo dušností, je nutné vyhledat lékaře.
Varovné příznaky při kašli
- Dlouhodobý kašel: trvá déle než 3 týdny bez zlepšení.
- Dušnost: pocit nedostatku vzduchu, sípání nebo zhoršené dýchání.
- Bolest na hrudi: zejména při kašli nebo dýchání.
- Horečka: přetrvávající nebo vysoká teplota, která může signalizovat infekci.
- Krev v hlenu: vykašlávání krve nebo hnědavého hlenu.
- Výrazné hubnutí nebo únava: bez zjevné příčiny.
- Noční pocení: opakované silné pocení během spánku.
- Zhoršení chronických nemocí: kašle u lidí s astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí nebo srdečním selháním.
- Kašel u dětí: pokud je spojen s dušností, sípáním nebo nechutenstvím.
Kašel je často jen příznakem běžného nachlazení, ale pokud se objeví některý z uvedených varovných signálů, je důležité neodkládat návštěvu lékaře. Včasná diagnostika pomůže předejít komplikacím a zajistí správnou léčbu.
