Článek
Štěstí! Muška jenom zlatá. Štěstí není náhoda nebo zázrak. Jde o komplex několika faktorů, které dokážeme ovlivnit aktivním přístupem. Zakladatel pozitivní psychologie Martin Seligman na základě celoživotní vědecké práce definoval v rámci svého modelu PERMA pět základních pilířů šťastného života.
Patří k nim pozitivní emoce, protože lidé, kteří se umějí radovat, jsou obecně spokojenější. Pak je to energie z něčeho, co nás baví a dobíjí nám „baterky“. Podstatné je i rozvíjení dobrých vztahů, jelikož péče o ně se nám mnohonásobně vrací v obtížných situacích. S pocitem štěstí souvisí i zaměření se na něco, co nám dává smysl, a nakonec připomínání si všeho, co se nám v minulosti podařilo a co jsme zvládli.
Pesimismus či optimismus máme vrozený. Je pravda, že ze 30 až 40 procent je naše nastavení podmíněno geneticky. Zároveň nás ale během dětství ovlivňují lidé, s nimiž jsme v nejužším kontaktu. Pokud jsme spíše vedeni k pohledu na svět coby nebezpečné místo a naše výsledky jsou opakovaně kritizovány, máme v dospělosti spíše tendence k pesimistickému postoji a také ke katastrofickým scénářům. Naopak při posilování zdravého hodnocení našich silných stránek a oceňování úspěchů se mysl později přikloní k optimističtějšímu nastavení a má sklon ke zdravému sebevědomí.
Psychické naladění ovlivňuje fyzické zdraví. Rozhodně nelze říct, že člověk onemocněl, protože nebyl stále veselý. Ale je již poměrně dobře prozkoumaný fakt, že lidé, kteří si umějí udržet duševní vyrovnanost, zaměřují se na světlé stránky života a vnímají naději, posilují imunitní systém. V případě, že jsou třeba vystaveni infekčním chorobám, je menší riziko, že onemocní, a když ano, rychleji se zotaví. I pacientům, kteří se potýkají s vážnou chronickou nemocí, se zlepšuje kvalita života při zaměření se na pozitivní emoce a na to, co jde dobře. Psychické naladění má vliv též na stav mikrobiomu, který zásadně ovlivňuje imunitu, trávení a podílí se mimo jiné na produkci serotoninu, neboli hormonu štěstí, což má dopad na psychické zdraví.
Šťastným patří svět. Pesimismus nemusí být vždy negativní, konkrétně ten strategický, kdy člověk přirozeně očekává, že něco bude náročné, může člověku pomoci se na situace lépe připravit a díky tomu posléze uspět. Zároveň neplatí, že čím větší optimista, tím lépe se mu žije. Dnes se mluví o výhodách takzvaného flexibilního optimismu, kdy si je člověk vědom rizik, ale neztrácí naději a radost. Proměna z pesimisty je možná, ale nestane se přes noc. Důležité je začít si všímat svých reakcí na běžné situace a vědomě posilovat světlé stránky života.
V České republice roste „blbá nálada“. To je mýtus. Když se podíváme na velké mezinárodní studie, které hodnotí míru životní spokojenosti ve všech státech světa, už roky se průměrná hodnota štěstí u Čechů skoro nemění. Na škále od nuly do desíti se roky pohybuje kolem 6,5. Z výzkumů tak vychází najevo, že lidé jsou spokojenější v osobním a pracovním životě a méně s tím, jak se daří společnosti. Ke zvyšování stresu v tomto směru rozhodně přispívá značné množství negativních zpráv v médiích. Vnitřní klid naopak nastoluje aktivní zapojení se do dění ve společnosti a cílená péče o svou duševní pohodu.
