Článek
Od ledna platí kuchařky, uklízečky a další nepedagogické pracovníky namísto vašeho ministerstva zřizovatelé škol. Zároveň ale na ně přešla i úhrada tzv. ostatních neinvestičních výdajů (ONIV), což jsou třeba učební pomůcky, ale i povinné plavání. Mnoho z nich si stěžuje, že se jim na to nedostává peněz. Chystáte nějaké změny?
Blíží se půlka roku a zatím zřizovatelé neklepou na dveře ministerstva s tím, že by chtěli vrátit ONIV a placení za nepedagogy zpátky. Potvrzuje se, že jakmile jim jdou finance skrze rozpočtové určení daní, tak byť budou namítat, že dostávají málo peněz, nebudou to chtít zvrátit.
Co se týká ostatních neinvestičních výdajů, tak bych chtěl při nejbližší příležitosti vrátit pod platby z ministerstva učební pomůcky a další vzdělávání pedagogů. Ředitel školy nemá vysvětlovat svému zřizovateli, starostovi, že potřebuje, aby se pedagog vzdělával, a že když mu na to nedá peníze, tak na to nemá.
Jak to bude s plaváním, o kterém se zřizovatelé až v dubnu dozvěděli, že ho také budou muset zaplatit?
V zákoně je napsáno, že hlavní výdaje na dopravu, pronájem bazénu, pomůcky na plavecký výcvik jsou součástí ONIV, které přešly, a já tvrdím, že chybně, od začátku roku na zřizovatele. Je na zřizovateli, aby našel co nejefektivnější způsob, jak výcvik zajistit, protože i na něj dostal peníze skrze rozpočtové určení daní.
Výuka plavání je povinná a my na ni posíláme peníze v rámci tělocviku. Pak je tady šedá zóna, kdy školy na fakturu nakoupí služby plavecké školy. Pokud to chce někdo dělat takto, tak tvrdím, že to mají zaplatit města a obce.
Poslanec Miroslav Krejčí (za Motoristy) nedávno upozornil na ostudně nízkou úroveň státních maturit z angličtiny. Přestože test má být na úrovni B1, zdaleka této obtížnosti neodpovídá. Už víte, jak s tím naložíte?
Rozhodně se můžeme bavit o tom, že se úroveň zkoušky z angličtiny bude postupně zvyšovat. Jak konkrétně budeme postupovat, ještě nevím, ale posun, aby test skutečně odpovídal úrovni B1, bych rád udělal ještě v tomto volebním období. Ale nechci nikoho vyděsit, nechystám se k revolučním změnám u maturit.
Maturanti, kteří mají z angličtiny jazykový certifikát vyšší úrovně než B1, nemusejí skládat školní část maturity. Bude něco podobného platit i v případě didaktického testu, tedy té státní části?
Povinnost absolvovat didaktický test pro žáky s certifikátem chci zrušit při první možné příležitosti. Je to naprosto nelogické, lidově řečeno, je to pouze opruz, protože pokud má někdo certifikát na vyšší úrovni, tak ho není potřeba znovu zkoušet jenom z nějakého formálního didaktického testu.
Evropský referenční rámec pro jazyky
| A1 | A2 | B1 | B2 | C1 | C2 |
|---|---|---|---|---|---|
| Začátečník | Pokročilý začátečník | Mírně pokročilý | Pokročilý | Velmi pokročilý | Rodilý mluvčí |
Za státní část maturit je zodpovědný Cermat, který čelí kritice i za organizaci jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Chystáte v této organizaci nějaké změny?
Bezpochyby se budu zabývat všemi přímo řízenými organizacemi ministerstva školství. U Cermatu jsme se teď v mezidobí snažili, aby navenek lépe komunikoval. Aby kromě toho, že je „viníkem“ jednotné přijímací zkoušky, jako první zveřejňoval její výsledky, což má rodiče a děti uklidnit, že si mohou zkontrolovat oficiální řešení. Je zřejmé, že Cermat by měl fungovat lépe a já se o to budu snažit.
Vedle přijímaček na střední školy jsou tady i ty na školy vysoké. V minulosti jste se vymezoval proti Národním srovnávacím zkouškám, tedy placeným přijímačkám na veřejné vysoké školy pořádaných soukromou společností Scio. Chystáte se proti nim nějak zakročit?
Když se bavím s rektory vysokých škol a univerzit, tak jim říkám, že bych byl rád, aby se veřejné vysoké školy o svoje přijímačky postaraly samy. Moje kritika míří proti systému, kdy si někteří, díky tomu, že jsou movitější, mohou dovolit lepší přípravu nebo opakování testů a podobně.
Rektoři často říkají, že ani jim se tento systém nelíbí, nicméně přijímací řízení si řídí jednotlivé fakulty a oni nemají možnost jejich využití zakázat.
Nový vysokoškolský zákon by měl přinést mnohem lepší řízení, rozdělení rolí a zodpovědnosti. Nebyl to důvod pro vytváření nového zákona, ale i přijímací řízení by díky tomu mohl ovlivnit rektor, který je za školu zodpovědný.

O chystaném vysokoškolském zákoně jste ve čtvrtek jednal s konferencí rektorů. Jak to probíhalo?
Nevzrušeně a dělně. Myslím, že si všichni uvědomujeme potřebu změny v českém školství. Představil jsem rektorům harmonogram s tím, že jdeme nejprve cestou věcného návrhu zákona, který mám ambici nechat schválit do prosince. Na následující týden je naplánované setkání s předsednictvy České konference rektorů i Rady vysokých škol, kde shrneme dosavadní práci a připomínky, které vyplynuly z fokusních skupin, jejichž první kolo proběhlo.
Ze strany Rady vysokých škol zaznívají obavy, že zákon, který zásadně mění i řízení škol, je připraví o nezávislost, padla slova o hrozící politizaci. To nebylo k diskusi?
Rektorům jsem vysvětlil, že fokusní skupiny děláme proto, abychom se dozvěděli, zda je potřeba nastavit ještě nějakou brzdu nebo protiváhu, případně na co se při tvorbě věcného záměru zapomnělo. Myslím, že nikdo z rektorů neměl pocit, že k politizaci může dojít nebo že hrozí zneužití průmyslem nebo jinou zainteresovanou stranou.
Rada VŠ se ohradila i přímo proti vám, respektive tomu, že jste se o nich vyjádřil jako o „kaprech, kteří si nechtějí nechat vypustit svůj rybník“. Tenhle osten už jste nějak zahladili?
Rada a její zástupci jsou od počátku zváni na každou schůzku fokusní skupiny. I přes nějakou přestřelku a určitou dílčí hysterii některých senátů na tom nebudu nic měnit. Ministerstvo bude pracovat s každým rozumným požadavkem na to, aby byl zákon lepší, ať přijde odkudkoliv. Nezanechalo to na mně ani na tom procesu žádný negativní efekt, ale jak to vnímají oni, samozřejmě nevím.
V rámci nového indexu prosperity, který porovnává Českou republiku s ostatními státy EU, odborníci opět varují před nedostatečně financovaným vysokým školstvím i nízkým podílem vysokoškoláků v populaci. Jak vidíte rozpočet vysokých škol na příští rok?
Ministerstvu financí jsem poslal představy a požadavky, které jsou v souladu s vládním prohlášením i hospodářskou strategií. Soustředím se na věci, které se týkají celospolečensky žádaných programů, mám na mysli třeba navýšení kapacit v případě školních psychologů či na technických oborech. Jsem si vědom toho, že na školy míří silné ročníky. Uvidím, jaký návrh snad koncem června přijde z ministerstva financí.
Jaké číslo chcete v kolonce rozpočtu školství vidět?
V tuto chvíli vám to neřeknu, ale jsou tam nárůsty v miliardách korun pro celé školství. Do vysokého školství to nejsou stamiliony, ale jsou to miliardy korun.
Zastavil jste nedávno testování žáků pátých a devátých tříd kvůli kontroverzním otázkám na psychické zdraví dětí a rodinné zázemí. Toto zjišťování výsledků vzdělávání žáků, které organizuje Česká školní inspekce, probíhalo i dříve. Proč se to teď nepovedlo a nebudou vám data chybět?
Data rozhodně potřebujeme, pokud jsme schopni je smysluplně využít. Rozhodně neříkám, že už nebudou probíhat šetření. Podstatou celého problému byla nešťastná komunikace ke školám i k rodičům. A nejsem si jist, jestli byly otázky adekvátní věku dětí.
Jak tedy bude sběr informací vypadat v budoucnu?
Předtím, než se budeme dětí ptát, tak rodičům a školám podrobně vysvětlíme, jaké informace se budou sbírat, proč, tedy jestli to má pomoci jednotlivým dětem nebo řízení školské soustavy, a jak budou data chráněna. Proběhne tisková konference za účasti ministra školství, šéfa České školní inspekce a, pokud se to bude týkat duševního zdraví dětí, tak také ředitele Národního ústavu pro duševní zdraví a ministra zdravotnictví.
Takže můžeme čekat podobnou akci třeba za rok?
Nevím, jestli to bude příští rok nebo za dva roky. Abychom se z toho poučili, nechal jsem si předložit data o přerušeném šetření a chci se sejít se šéfem Národního ústavu pro duševní zdraví, stejně jako s předsedou České školní inspekce, abychom si ujasnili, co se stalo.
Předseda České školní inspekce Tomáš Zatloukal argumentoval tím, že podobné otázky a témata se objevily v šetřeních již dříve, a to i v těch mezinárodních.
Probíhalo to i v minulosti, ale to neznamená, že to je správně. Férová komunikace ke školám a s rodiči je za mě minimum. Dříve to prošlo, ale já s tím nejsem spokojený, a proto jsem to zastavil.
Před časem jste rozhodl o odkladu změny výuky podle nového rámcového vzdělávacího programu na základních školách na září roku 2028 s tím, že příprava se musí zintenzivnit a že některé jeho části budete ještě zvažovat. Kolují zvěsti, že se nic nedělá, jak to tedy vypadá?
Některé věci rozhodnu do konce června, myslím tím například, jak to bude s povinnou výukou druhého cizího jazyka od sedmé třídy nebo s angličtinou od první třídy. Určitě nebudeme rušit rámcové vzdělávací programy, které jsou připravené pro všechny typy škol od mateřinek přes základní až po střední. Těžištěm celého procesu ale musí být dobře připravené modelové školní vzdělávací programy.
Školní vzdělávací programy si vytvářejí jednotlivé školy, vámi zmíněné modelové programy pro ně mají být jakousi pomůckou či návodem, aby to měly snazší. Nejste spokojený s tím, jak modelové programy vypadají?
Pokud vezmete rámcový vzdělávací program, jak ho schválil předchozí ministr Mikuláš Bek (STAN) včetně metodik – což je tisíc stránek – tak můžete oběhnout sto učitelů a zeptat se jich, kdo to četl. A když seženete učitele, kteří to četli, tak si jich zeptejte, jestli tomu všichni stejně rozumí. Dozvíte se, že ne. Proto se to snažím vyléčit, ale nebudu znova kreslit celý dokument a ztrácet další dva roky.
Soustředím se na to, aby ministerstvo připravilo srozumitelný materiál, podle kterého se školy mohou řídit, který mohou použít a podle kterého učitelé budou vědět, co mají dělat. A to je modelový školní vzdělávací program.
Jsou tyto problémy důvodem, proč měníte ředitele Národního pedagogického institutu (NPI), který má přípravu reformy na starosti?
Nebudu zastírat, že nejsem spokojený s tím, jak NPI plnil svou roli nejenom co se týká revizí rámcových vzdělávacích programů. Ale opakuji, že základní problém je, že revizi neřídilo politické vedení ministerstva.
Pokud nejsem s organizací spokojený, je dobré se podívat, jestli tady nejsou kandidáti, kteří by dokázali NPI posunout někam dál. Každé organizaci prospěje, pokud uděláme otevřené výběrové řízení. Přihlášek dorazilo alespoň 26.
Jaký je váš názor na vystupování premiéra Andreje Babiše (ANO) na tiskových konferencích po jednáních vlády? Opakovaně obviňuje ze lži média i jednotlivé novináře, výjimkou nejsou ani urážlivá pojmenování.
Nebudu hodnotit vystupování premiéra, jeho styl a motivaci. Chápu, že je na něj velký tlak. Na svých tiskových konferencích volím jiný styl. Přál bych si, aby atmosféra nejen na tiskových konferencích vlády, ale i ve Sněmovně byla méně konfrontační a aby i nálada ve společnosti byla klidnější.
Konfrontační styl mi vadí na obou stranách, nepřispívá k uklidnění situace. Byl bych velmi rád, kdybychom se z něj jako politici dokázali někam posunout. Mám pocit, že to i ve společnosti bublá v hrubé osobní útoky.
Robert Plaga
- od října 2025 poslanec a od prosince též ministr školství za hnutí ANO
- ve vládách Andreje Babiše (ANO) byl šéfem resortu školství i mezi lety 2017 a 2021, dříve zde působil jako náměstek
- od září 2022 do prosince 2025 předsedal Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství
- v letech 2012 až 2020 byl členem hnutí ANO, jeho členství zaniklo zrušením brněnské buňky, znovu si přihlášku nepodal





