Článek
„Upravujeme pravidla pro vyplácení humanitární dávky. Stát bude mít lepší kontrolu nad tím, zda na ni mají držitelé dočasné ochrany skutečně nárok. Opravdu daleko efektivněji budeme bojovat proti dávkové turistice,“ oznamoval ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) na předminulém jednání vlády.
Nově se cizinec bude muset nacházet v Česku alespoň 16 dní z měsíce, za který o humanitární dávku určenou pro uprchlíky v nouzi žádá. Stejně tak musí pracovat nebo se o práci ucházet na úřadu práce, pokud může. Výjimku budou mít například matky malých dětí.
Tato pravidla však budou platit až od 1. ledna 2028. Podle ministerstva vnitra je totiž nutné zajistit lhůtu na „přípravu a úpravu příslušných IT aplikací a také proškolení zaměstnanců Úřadu práce a dalších dotčených subjektů“.
Zneužívání dávek uprchlíky je přitom pro vládu důležité téma, na zmíněné tiskové konferenci po jednání vlády na konci května o něm mluvil i premiér Andrej Babiš (ANO). „Byly tady organizované skupiny, které zneužívaly čerpání sociálních dávek,“ řekl.
Podobně mluvil i Metnar. „Jenom od počátku letošního roku máme zjištěno několik set případů zneužití a policie letos zahájila více než čtyřicet trestních stíhání se škodou, která přesahuje 18 milionů korun. Tento problém de facto je navázán na organizovaný zločin,“ popisoval.
„Statistiky zneužívání humanitárních dávek průběžně vyhodnocujeme a za poslední dva roky evidujeme necelých tři sta konkrétních trestních spisů, které obsahují mnohdy stovky dílčích skutků,“ řekl Novinkám policejní mluvčí Ondřej Moravčík. „Další průběžná data budeme připravovat a analyzovat v průběhu června,“ dodal.
Zákon mění také podmínky pro dočasnou ochranu, díky které uprchlíci mohou v Česku legálně pobývat. Nově zanikne například v případě, že se její držitel nebude déle než třicet dní zdržovat na území republiky, nebo bude páchat závažnou trestnou činnost.
Tato část zákona by měla platit už od 1. ledna 2027. Babišův kabinet proto potřebuje zákon celým legislativním procesem, který zahrnuje tři čtení ve Sněmovně, Senát a podpis prezidenta, provést ještě letos. Běžně přitom tato procedura trvá téměř rok.
Vláda se zákonem spěchá natolik, že ho neposlala ani do připomínkového řízení, kdy se k návrhu vyjadřují ostatní ministerstva a další instituce a kde se často odhalují a opravují chyby.
„Návrh zákona nebyl projednán v připomínkovém řízení. Výjimka z připomínkového řízení byla podle předkladatele udělena na jednání koaliční rady,“ uvedl ve svém stanovisku místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek. Alespoň ten měl možnost se k zákonu vyjádřit a navrhnout opravy. Tisk nyní čeká projednání v Poslanecké sněmovně.
