Článek
Kolik je moc a kolik málo?
Aby organismus dobře fungoval, stačí nám příjem kolem jednoho a půl až dvou litrů tekutin za den. A to včetně tekutin, které jsou obsaženy v ovoci a potravinách. Pokud vypijete pět a více litrů, je to zbytečné. Přetěžujete své ledviny, jak říkají někteří odborníci, děláte si z nich průtokový ohřívač. Navíc ztrácíte hodně minerálů. Z moči v ledvinách totiž tělo minerály získává. Pokud nejsou ledviny zvyklé moč zadržovat, je to v létě problém, protože právě v tomto období potřebuje organismus minerály kvůli pocení apod.
Je dobré tekutiny přidat, když je velké horko?
Obecně platí, že pro správné fungování organismu bychom měli přijmout kolem 35 mililitrů tekutin na kilogram tělesné hmotnosti. Na stokilového člověka tedy vychází kolem 3,5 litru tekutin za den. Ale jak je uvedeno výše, musí v tom být započítány i omáčky, polévky, ovoce či zelenina. Kolem půl litru tekutin si tělo navíc vyprodukuje vlastním metabolismem.
Takže nám vyjde, že na čisté tekutiny ve sklenici připadá zase kolem jednoho a půl až dvou litrů. Když je extrémně teplé počasí, musíme počítat s tím, že vydýcháme a vypotíme zhruba o půl až jeden litr tekutin víc. O toto množství musíme příjem navýšit.
U starších lidí se chuť pít ztrácí, protože nemají pocit žízně
Ano, stimuly vysílané do mozku už nebývají tak výrazné jako u mladších lidí. Což je u seniorů docela problém, protože často užívají léky, které zvyšují vylučování vody z těla, ať už je to z důvodu léčby srdečního selhání, či kvůli léčbě vysokého krevního tlaku. Takže je naopak velká snaha, aby tekutiny dostatečně doplňovali.
Pít bychom měli dřív, než pocítíme žízeň
Lehký nedostatek tekutin tělo nepocítí. Ale když se dostaví žízeň, je to signál, že nám v těle chybí kolem půl až tři čtvrtě litru vody a je třeba se napít. Pocit žízně je fyziologicky a fylogeneticky obranný mechanismus těla, které reaguje na to, že nám klesá objem tekutin cirkulujících v krvi. Na to reagují tzv. baroreceptory, které vyšlou signál do mozku - něco se děje, máme nízký tlak a je třeba ho zvednout! Nejpřirozenější je přijmout tekutiny.
Proč po alkoholu močíme víc než po vodě?
Alkohol blokuje v těle hormon, kterému se říká antidiuretický. Diuréza znamená močení, takže antidiuretický hormon brání močení. Když pijeme jakýkoliv alkohol, vyřadíme zmíněný hormon z provozu, proto tak často močíme. Je proto dobré doplňovat ztrátu tekutin vodou, aby se to vyrovnalo. Pokud to neuděláte, dostihne vás typický příznak kocoviny, bolest hlavy. Důvod je, že vám poklesl krevní tlak a zvýšila se osmolalita krve. Proto je třeba alkohol doplnit tekutinami, abychom zabránili dehydrataci.
ProŽeny.cz
Vodou se můžeme i otrávit
Existuje psychiatrické onemocnění, kterému se říká psychogenní polydipsie. Lidé s touto poruchou mají pocit, že pořád musí pít. Bohužel volí většinou čistou vodu, která neobsahuje žádné minerály, a tím, jak velmi často močí, odebírají minerály z organismu. Tím dochází k extrémnímu poklesu sodíku v krevní plazmě, což je velmi nebezpečná situace. Pokud totiž sodík klesne pod určitou koncentraci, může dojít k otoku mozku. Není to rarita, s takovými pacienty se setkáváme a léčba není jednoduchá.
Nemocí ledvin přibývá
Onemocnění ledvin se stává jednou z nejčastějších chorob v naší populaci. Postihuje stejné množství, ne-li už více jedinců než diabetes. Je to kolem deseti procent populace nejen v České republice, ale celosvětově.
Očekává se, že v průběhu dvaceti až padesáti let číslo naroste na 12 až 15 procent. Důvodů je několik. Souvisí to s rizikovými faktory, kterými jsou právě vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a kouření. Také díky pokroku medicíny stárne populace, takže se lidé dožijí své nemoci. Právě senioři jsou ohroženi nejvíce, v podstatě každý druhý nebo třetí má onemocnění ledvin.
