Článek
Čím dražší kancelářská židle, tím pro záda lepší. Lidé mají často pocit, že větší investicí vyřeší trápení způsobené sezením, ať už jde o bolesti páteře, hlavy či rukou. Mnohem důležitější ale je, jak sedíte. Pokud si židli vybíráte sami, měla by být pevnější, výškově nastavitelná, s opěradlem a spíše měkkým sedákem. Problém je, že většina prodávaných má nízké a nedostatečně nastavitelné područky a také nízkou bederní podpěru.
Sedět rovně celý den je dřina. Svaly se musí vytrénovat na to, aby tělo vydrželo napřímené. Začněte tím, že si nastavíte správně spodní polovinu těla. Sedněte si s koleny a kotníky na šířku pánve. Opřete chodidla pevně o zem a srovnejte pánev, aby byla v neutrální pozici. Při dlouhém sezení je dobré střídat druhy sedu, a to zhruba po třiceti minutách.
Po této době svaly ochabují a hroutí se do oblíbeného držení. Máte možnost sedět na židli vepředu, pak se přesunout dozadu s oporou overballu (nafukovací rehabilitační pomůcky ve tvaru míče) či pracovat vestoje. Mezitím si odpočiňte opřením zad o opěradlo. Vazy, fascie (pojivové tkáně kolem svalů) a meziobratlové ploténky, které tím zaktivujete, jsou uzpůsobené na krátkodobé zatížení a svaly si chvilku oddechnou.
Vsadit na alternativu, jako je balon nebo klekačka, má smysl. Pokud to berete jako jednu z možností sezení, proč ne. Na klekačce máte větší tendenci sedět rovně, ale zase víc zatěžujete klouby a kolenní vazy. U míče rozhoduje zpevněný střed těla. I proto ani jedna alternativa, stejně jako balanční židle, není vhodná na celodenní sezení.
Nastavení výšky monitoru je matematická věda. Vůbec nejde o řeč čísel. Oči mají tendenci dívat se vodorovně před sebe. Ve vzpřímeném sedu by linie očí měla být v horní třetině monitoru. Správnost si potvrďte skrz reakce těla. Pokud se díváte příliš dolů, přirozeně tímto směrem půjde i hlava, trup se vyboulí a záda se vyhrbí. Když naopak zrak směřuje moc nahoru, hlava jde do záklonu a vysune se dopředu.
Klávesnice patří ke kraji stolu. Pro správnou ergonomii sedu je dobré mít při práci na počítači podepřené ruce, abychom nemuseli nést celou jejich váhu. Pokud si lze opřít ruce o opěrky židle, dejte si klidně klávesnici na kraj stolu. Jestliže však opěrky nejsou výškově nastavitelné, položte klávesnici dál od sebe. Ruce položte na pracovní desku tak, abyste v lokti měli úhel větší než 90 stupňů a paže nebyly těsně u těla, ale malinko do stran.
Na cvičení potřebuji prostor. Existuje řada cviků, které můžete provádět, aniž byste vstali ze židle. Pro ty, kteří se často hrbí, je jeden takový: vytáhněte s nádechem ruce vysoko ke stropu a s výdechem tlačte lokty i dlaně dozadu a pomalu sjíždějte až na úroveň prsních bradavek. Měli byste cítit tah přes horní část hrudníku, případně tlak vzadu u lopatek.
Dát si nohu přes nohu má šmrnc. My ženy máme k tomuto typu sezení větší tendence, z pohledu fyzioterapie to ale není dobré. V tu chvíli dochází k většímu tahu přes hýžďové svaly a také ke zvýšenému zatížení sakroiliakálního (SI) kloubu, který propojuje páteř s pánví. Pánev se navíc sklápí dozadu, takže ji nelze udržet v neutrální pozici. Často k tomuto typu sedu mají tendenci lidé s oslabeným středem těla, aby si pomohli ke stabilizaci pánve. Při dlouhodobém sezení je však dobré jej odbourat. Pomůže sedací klín, který vytvoří na židli šikmou plochu, čímž se přenese víc váhy na nohy a bude těžší si nohu přes nohu dát.
