Hlavní obsah

Pravdy a mýty nejen o chůzi na podpatcích

3:30
3:30

Poslechněte si tento článek

I rčení, že pro krásu se musí trpět, má své meze. Bolest pat a palců na nohách se promítá do zdraví celého těla. Co zabírá na ostruhy a jaké cviky zlepšují stav haluxů? Na tyto otázky odpovídá fyzioterapeutka Vendula Mlázovská.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Vložky patří do bot malých dětí a seniorů. Noha byla „vymyšlena“ geniálně a nejlépe jí je, když jí v její funkci nijak nepomáháme. Někdy je ale vložka dobrým sluhou. U dětí to bývají vývojové nedokonalosti, které se dají vložkou upravit, a těží z toho celé tělo. Pomoci může i jako doplněk léčby zranění nebo při bolestech, zejména chronických. Vložky využívají i sportovci pro lepší nastavení těla, což pozitivně ovlivňuje jejich výkon.

Chůze na podpatcích je pro tělo nepřirozená. Při chůzi na podpatcích dochází ke zvýšenému tlaku na přední část nohy. Za normálních okolností by měla fungovat příčná klenba, která koriguje tvrdost došlapu a zároveň nás má svou pružností a silou spolu s prsty posouvat vpřed. Jenže v podpatcích je na klenbu velký tlak, čímž dochází k jejímu oploštění a pružicí funkce se vytrácí. Vazy se natahují a prsty jsou nuceny pracovat v jiném úhlu s omezeným rozsahem pohybu. Jednou za čas ale podpatky nevadí, zvlášť při dobré kompenzaci, jako je kvalitní cvičení, chůze naboso, míčkování a masáže.

Boty na běhání a dálkové pochody stačí stejné jako ty na běžné nošení. Běh a chůze jsou z pohledu mechanických zákonitostí pohybu odlišné. Při běhu se dostáváme do letové fáze, dochází k náklonu těžiště vpřed, došlap je iniciován na jinou část chodidla než při chůzi. U běžeckých bot se také často setkáváme s vyšším tlumením dopadu i větším tlumením pod patou. A to vše při chůzi většinou nepotřebujeme, proto bych volila na každý pohyb jiný typ obuvi.

Cvičením se lze zbavit haluxů. Hodně záleží na tom, v jakém stadiu se vbočený palec nachází. Jestliže byl v nevýhodném postavení dlouho a necvičilo se s ním, je možné, že se vytvořily strukturální změny, které jsou již nevratné. Důležité je zjistit, jaký má palec rozsah, jak se zapojuje při stoji či v dynamice. Cílem je dostat ho na co nejvyšší funkční úroveň. Často nestačí zaměřit se jen na palec, je nutné zkontrolovat celou nohu, koleno nebo kyčel, kde mohl problém vzniknout. Nicméně dobrým začátkem je pasivní kroužení a protahování palce, uvolňování chodidla na míčku, aktivní nácvik pohybů palce všemi směry.

Strach z operace vbočeného palce je oprávněný. Za mě je operace krajním řešením. Zvlášť když se provede bez předchozí snahy funkčního cvičení. V takových případech jsem se setkala i s tím, že zákrok nesplnil očekávání, nebo dokonce stav zhoršil. Nechci nikoho strašit, ale musím upozornit na to, že i po zákroku by měla následovat rehabilitace. Neodstraní-li se příčina vzniku, mohou se problémy vracet.

Rázová vlna na léčbu patní ostruhy nezabrala. Musím se smířit s bolestí. Není to jediné řešení tohoto problému. Důležitou součástí rehabilitace je správně nastavené cvičení. Bývá to hlavně péče o měkké tkáně celé dolní končetiny ve smyslu uvolňování, ale i posilování. Využít lze také vložky do bot nebo jinou fyzikální terapii (např. laser). Vždy je proto nutné provést podrobné vyšetření a zaměřit se na pravou příčinu vzniku patní ostruhy.

S věkem se noha zvětšuje. Noha, stejně jako žádná jiná část těla, s přibývajícím věkem neroste ani se nezvětšuje. Může se ale stát, že třeba vlivem dlouhodobé zátěže, hormonálních změn, velké specifické sportovní zátěže nebo nošením nevhodné obuvi dospějete k tomu, že si musíte kupovat o číslo větší boty. Je to dáno změnou napětí měkkých tkání, které se pouze přizpůsobují vnějším vlivům. Zjednodušeně řečeno se může výška nohy snižovat, a tím se prodlužovat do délky.

Související témata:

Výběr článků

Načítám