Článek
Chronická lymfocytární leukémie (CLL) patří mezi nejčastější zhoubná onemocnění krve u nás. Tuto diagnózu si v České republice každoročně vyslechne kolem 650 lidí. Nemoc vzniká v důsledku hromadění abnormálních B-lymfocytů, které se postupně usazují v krvi, kostní dřeni i mízních uzlinách a narušují jejich běžnou funkci.
Na rozdíl od agresivnějších forem leukémie ale CLL obvykle postupuje pomalu a v počátečních stadiích často nezpůsobuje žádné výrazné potíže. Mnoho pacientů se o své diagnóze dozví náhodou, například při preventivním vyšetření krevního obrazu. Nemají tedy žádné potíže, o to je to pro ně podle přednosty Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno, profesora Michaela Doubka, větší šok.
Ještě překvapivější pro ně ale také bývá informace, že léčba nemusí být zahájena okamžitě. „Po čase ale zjistí, že jim choroba život zásadně neovlivňuje a že mohou vykonávat všechny běžné aktivity,“ vysvětluje profesor Doubek.
Jde o to, že podání léčby v době bez příznaků může u nemocných způsobit řadu nežádoucích účinků, proto od ní zprvu lékaři upouští, aby nemocnému co nejdéle zachovali kvalitu života. Své o tom ví Štěpán, kterému byla CLL diagnostikována při běžné lékařské prohlídce v sedmačtyřiceti letech. Jelikož neměl žádné vážnější příznaky, lékař mu doporučil režim aktivního sledování. Zprvu to pro něj nebylo moc příjemné, měl neustále obavy, aby se něco nezanedbalo, což vedlo až k tomu, že začal trpět úzkostmi. Tehdy mu lékař doporučil přečíst si edukační brožuru o CLL. Když si ji přečetl a našel si pacientskou skupinu se stejným onemocněním, velmi se mu ulevilo.
Kdy nastává čas pro léčbu?
V okamžiku, kdy se u nemocných začnou objevovat první vážnější příznaky a onemocnění začne gradovat, lékaři okamžitě nasazují léčbu. Nemusí se nicméně hned jednat o chemoterapii. Někdy lékaři rovnou doporučí moderní cílenou terapii. Přesně tomu bylo u třiapadesátileté Jany z Prahy, které byla nemoc diagnostikována v časném stadiu na základě zvětšených uzlin v obou podpažích.
Nejprve Jana chodila také jen na pravidelné kontroly a dál sportovala a žila běžným životem. Pak ale postupně začala ztrácet energii, zhoršovala se jí kondice, často se zadýchávala, musela mnohem víc odpočívat a veškerou zbývající sílu věnovala jen tomu, aby zvládla dojít do práce. Lékaři jí doporučili zúčastnit se akademické klinické studie ve FN Hradec Králové a absolvovat moderní cílenou terapii, při které lidé netrpí takovými nevolnostmi jako při chemoterapii, tudíž mohou i nadále pracovat a žít aktivně.
Nemoc se podařilo dostat do kompletní remise a Jana se dnes naplno věnuje rodině i sportu. Dodnes ale velmi děkuje spolku Diagnóza leukemie, kde našla nejen chybějící informace, ale hlavně zjistila, že na nemoc nemusí být sama. Přičemž sama dnes považuje za tu nejdůležitější radu, že nesmí zůstat pasivní, nemůže jen nečinně čekat na zhoršení stavu, ale musí se o své možnosti léčby sama aktivně zajímat.
Naděje v podobě výzkumu
Janin příběh dokládá význam akademických klinických studií, které organizují přímo lékaři. „Stále panuje mýtus, že jde o pokusy na lidech. Ve skutečnosti pracujeme s bezpečnými léky a hledáme jejich nejlepší kombinace. Pro pacienty je to šance získat špičkovou léčbu, která zatím nemá běžnou úhradu ze zdravotního pojištění,“ vysvětluje profesor Doubek.
I díky pokrokům moderní medicíny se dnes pacienti s CLL mohou dožívat srovnatelného věku jako běžná populace.
