Cílená léčba nejčastější leukémie je velmi účinná. Mladší pacienti na ni ale často nedosáhnou

Chronická lymfocytární leukémie je nejčastější typ leukémie u dospělých osob a vyskytuje se především v Evropě. Tvoří téměř 30 procent všech leukémií a postihuje zejména starší osoby nad 65 let. Jedná se o zhoubné onemocnění krve a kostní dřeně, které postihuje bílé krvinky (konkrétně lymfocyty).

„Není to leukémie, která se vyskytuje u dětí, je to chronická leukémie. Je způsobena tím, že určitá skupina bílých krvinek se v těle hromadí, množí se a potom může způsobit poškození některých tkání, orgánů nebo vést k nedostatku krvinek,“ vysvětluje v úvodu podcastu profesor Michael Doubek.

Nemoc postupuje velmi pomalu a dlouhou dobu může být bezpříznaková. Později se může projevovat únavou, nočním pocením, nevysvětlitelným hubnutím a zvětšenými uzlinami na krku, v podpaží a v tříslech.

„U chronických leukemií se dnes dostáváme do situace, že velkou část nemocí zjistíme náhodně. A to proto, že lidé chodí častěji na preventivní a předoperační vyšetření. Může to být někdy zjištěno i u dárců krve. Příznaky jsou nespecifické, pozvolné. Lidé si dlouho nevšimnou, že jim ubývá hmotnost nebo že se více potí,“ doplňuje přednosta.

Chronická lymfocytární leukémie je sice život ohrožující onemocnění, avšak díky výraznému pokroku v léčbě se dnes ve většině případů dá dobře kontrolovat a pro nemocné tak existuje reálná naděje na dlouhodobý kvalitní život.

Moderní cílená léčba je podávána ve formě tablet, přičemž cílí na přemnožené lymfocyty, většinu zdravých buněk šetří, což je velká výhoda oproti chemoterapii, která zasahuje i zdravé buňky.

Chemoterapie nedokáže zničit všechny leukemické buňky, některé z nich tak mohou léčbu přežít, stát se odolnějšími a při návratu nemoci vést k agresivnějšímu průběhu, což dále komplikuje léčbu u pacientů, kterým se nemoc vrátí. U cílené léčby je návrat nemoci obvykle pomalý a často dobře léčitelný, nemocní lidé tak mohou žít stejně dlouho jako jejich vrstevníci.

Nevýhodou cílené léčby je její finanční dostupnost, je velmi drahá a její úhrada je vázána na splnění kritérií, která častěji splňují starší pacienti. Chronická lymfocytární leukémie se přitom může objevit i u výrazně mladších lidí. Na tom, že chemoterapii jako standardní léčbu by neměla dostávat žádná skupina pacientů s chronickou lymfocytární leukémií, se odborníci shodují.

„Bohužel nové léky, jako všechny inovace, jsou drahé. Někdy se dávají dlouhodobě, to znamená, že se mohou podávat po mnoho let, a to zvyšuje náklady na léčbu. V naší zemi je situace taková, že ne všichni nemocní naplní hned úhradové podmínky nových léků, ale snažíme se tomu vyhnout například tím, že je zařazujeme do klinických studií,“ dodává Doubek.

Více o tom, jak je to s chronickou lymfocytární leukémií a dalšími komorbiditami u starších lidí a proč pojišťovny všem pacientům neproplácejí moderní cílenou léčbu, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo v podcastových aplikacích.