Článek
„Které země rušily poplatky přesně podle toho, jak my to navrhujeme: Belgie 2018, Švédsko 2019, Norsko 2020. Dánsko a Francie 2022,“ prohlásil Babiš v pondělí. „Nikdo asi nebude říkat, že tyto země ohrožují demokracii a nezávislost médií,“ dodal.
Argument změnami v cizině premiér používá opakovaně, málokdy ale bez zkreslení faktů.
Typickým příkladem je zmiňované Švédsko, u kterého lze jen těžko říct, že systém změnili „přesně podle toho“, jak to navrhuje česká vláda. Média v severské zemi totiž peníze dostávají skrze speciální daň a peníze vůbec neprotékají přes státní rozpočet.
Na druhou stranu je Evropa skutečně ve financování veřejnoprávních médií rozdělená. Patnáct zemí EU je platí různými mechanismy přímo ze státní kasy, v deseti zemích včetně Česka se platí poplatky přímo médiím. Speciální daň mají kromě Švédska také ve Finsku.
Častější neznamená lepší
U financování ze státního rozpočtu jsou základní dvě možnosti – přidělování konkrétní částky a navázání rozpočtu na nějaký ekonomický ukazatel. Například v Dánsku parlament schvaluje na čtyři roky dopředu, s jakými částkami budou média pracovat. Ve Francii je suma určena podle vybrané daně z přidané hodnoty, na Slovensku procentuální částí hrubého domácího produktu.
Poplatky se v části zemí platí stejně jako v Česku na základě vlastnictví přístroje, který je schopen vysílání přijímat (např. Itálie). Druhý typ poplatků je plošný, platí každá domácnost (např. Německo, Portugalsko). V obou případech lidé platí bez ohledu na to, zda média skutečně sledují.
Financování z rozpočtu podle odborníků není automaticky lepší jen proto, že je stále častější. „Vykazuje vyšší míru rizika a méně příznivé výsledky, zejména pokud jde o politickou nezávislost, transparentnost, adekvátnost a předvídatelnost financování i odpovědnost vůči veřejnosti,“ uvedli na jaře ve studii mediální vědci z českých univerzit.
Kritici v Česku navrhovaných změn uvádějí, že u nás není změna potřeba, protože systém je nastavený dobře a výběr poplatků nepředstavuje třeba přílišnou administrativní zátěž. Změnu nechtějí ani samotná média.
S převedením pod rozpočet se vytrácí propojení plátců s médii a částečně tak veřejnost může být méně citlivá na případné další zásahy politiků. O pouhou položku rozpočtu už lidé nemají takový zájem jako o něco, co sami platí.
Nebezpečí státního financování pak připouští i ministerstvo kultury v důvodové zprávě zákona. „Rizikem je možnost vyšší závislosti médií veřejné služby na státu. Bez dostatečných garancí by rozpočtové financování mohlo zvyšovat riziko politického tlaku nebo netransparentního rozhodování o výši prostředků,“ stojí v návrhu.
Ministerstvo zhodnotilo i výhody a nevýhody poplatků: „Systém se vyznačuje institucionální nezávislostí na státu a státním rozpočtu a předvídatelností financování. Nevýhodou je naopak značná administrativní náročnost výběru poplatků, jejich vymahatelnosti a postupně klesající legitimita tohoto modelu v důsledku změn konzumace rozhlasového a televizního vysílání.“
Změna jako šance škrtat
Riziková je podle odborníků už samotná změna, která je příležitostí ke škrtům v rozpočtech médií. Asi o pětinu chce koneckonců rozpočet televize a rozhlasu seškrtat také česká vláda.
Ukazuje to také evropská zkušenost. V Dánsku například zároveň s upuštěním od poplatků přišlo i snížení rozpočtu o deset procent. Skoro třetinové zkrouhnutí financí přišlo na Slovensku jen krátce po zrušení poplatků a následné změně vlády.
Lichý je pak také argument, že zrušení poplatků uleví peněženkám lidí – stát musí peníze vydat z rozpočtu, a tak jako tak je zaplatí občané a firmy. Navíc Česko bude muset platit úroky z dluhu, o který se zvýší schodek státního rozpočtu.
Obecně je ale zásadní, jak jsou jednotlivé systémy státního financování nastavené. Stabilitu médií ovlivňuje třeba to, jestli se částka určuje každoročně, nebo na delší období. Důležité je také nastavení valorizačních mechanismů, aby přidělená částka v průběhu let neztrácela hodnotu. Předvídatelné a adekvátní financování požaduje také evropská legislativa.
Vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií protlačila koalice v noci na sobotu nečekaně prvním čtením ve Sněmovně. Poplatky by se měly zrušit ještě v průběhu příštího roku a nahradí je platby z rozpočtu, které jsou ale nižší než kolik obě média vyberou od lidí.
