Článek
Jde o odstrašující prostředek proti ruské agresi, protože důvěra Evropy v americký závazek chránit její bezpečnost slábne, uvedl list The Wall Street Journal.
„Plán se upřesňuje v době, kdy slábne důvěra v ochotu USA bránit Evropu. Pochybnosti o tom, zda by USA riskovaly jadernou válku kvůli obraně evropského spojence, se zvýšily, když americký prezident Donald Trump uzavřel energetické dohody s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a zesiluje tlak na Ukrajinu,“ napsal list.
Francouzský plán na jaderné odstrašování zahrnuje vytvoření nové infrastruktury, komunikace, spojení pro včasné varování a sdílení zpravodajských informací s francouzskými spojenci, jakož i nasazení francouzských stíhaček Rafale s jadernými zbraněmi na území zapojených zemí.
„Nemáme žádné plány na umístění jaderných zbraní na finské půdě v době míru. Máme však plány na vytvoření strategického dilematu pro Rusko,“ řekl finský prezident Alexander Stubb. „Měli jsme pocit, že by pro naši bezpečnost bylo užitečné získat informace, zapojit se do toho. Nevíme, kde to skončí, je to pravděpodobně proces trvající 10 až 15 let,“ doplnil.
Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide pak zdůraznil, že francouzský plán nemá „nic nahrazovat“. „Doplňuje jaderné záruky, které již existovaly od USA,“ uvedl.
Bezpečnost Evropy má pro Paříž bezprostřední význam
Francie tvrdí, že bezpečnost evropských zemí má pro ni mnohem větší bezprostřední význam.
„Mezi Francií a USA je jeden rozdíl – společně s evropskými zeměmi jsme nedílnou součástí stejného kontinentu, máme ekonomickou a sociologickou kontinuitu s našimi sousedy,“ řekl Xavier Chatel, diplomat a poradce prezidenta Macrona pro strategické záležitosti.
Macron také oznámil, že Francie poprvé po desetiletích obnoví výrobu jaderných zbraní a že velikost jejích zásob bude důvěrná. Navzdory zapojení dalších zemí budou jaderné síly zcela pod francouzskou kontrolou, napsal The Wall Street Journal.
Podle listu by francouzská strategie odstrašování měla být přijatelná napříč francouzským politickým spektrem, včetně krajně pravicové strany Národní sdružení prezidentské kandidátky Marine Le Penové, která v průzkumech pro jarní volby vede.
Francie disponuje přibližně 290 jadernými hlavicemi, což je výrazně méně než ruský arzenál, ale dost na to, aby tvořilo silný odstrašující prostředek.
