Článek
„Terapie se výrazně změnila, máme nové cílené léky, v podstatě dnes už nepoužíváme chemoterapii,“ uvedl Michael Doubek, přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno.
Na významné změny přitom stačilo jen pár let a dokládají je i data. Zatímco v roce 2021 se ke specializované cílené léčbě dostalo jen 16 procent pacientů, v roce 2024 podstoupilo šetrnější léčbu 88 procent pacientů.
Zbytek je ale stále odkázaný na tradiční chemoterapii. Ta je sice účinná, ale představuje pro tělo značnou zátěž.
„Chemoterapie způsobuje hlubší poklesy krvinek, takže pacienti mají například vyšší tendenci k infekčním onemocněním. Zároveň zvyšuje riziko dalších nádorů. Takže se dnes snažíme chemoterapii maximálně vyhnout,“ popsal pro Novinky Martin Šinkovič, hematolog z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Je to jako podniknout na nemoc kobercový nálet.
Moderní cílená léčba funguje rafinovaněji. Účinné látky totiž dokážou v těle vyhledat a následně zlikvidovat pouze rakovinné buňky. „Cílené léky prodloužily v průměru přežití pacientů až na úroveň běžné populace,“ uvedl Martin Špaček, hematolog ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
O rozšíření léčby musí někdo požádat
Náklady takovéto cílené léčby jsou vysoké. Lékaři odhadují, že její cena se pohybuje v rozmezí od 1,5 milionu korun do tří milionů, záleží ale na konkrétní terapii u konkrétního pacienta. „Náklady na léčbu rostou každoročně o 12 procent, počet pacientů stoupá o 7 procent,“ konstatoval Doubek. Od roku 2020 se tak zvýšily o 84 procent.
„Ačkoli cílená léčba přináší vynikající výsledky, v Česku se k ní kvůli přísným úhradovým limitům stále nedostanou všichni pacienti. Týká se to paradoxně zejména mladších nemocných s CLL v první linii léčby,“ doplnil Špaček. Podle něj současné normy z cílené léčby v podstatě vylučují pacienty mladší 65 let, kteří nemají zároveň nějaké další závažné onemocnění.
O úhradu léčby lze v konkrétním případě požádat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), žádost mohou podat zdravotní pojišťovny, případně farmaceutické firmy.
„SÚKL takovou žádost standardně posoudí v zákonem stanoveném procesu. Bez podané žádosti však SÚKL nemůže rozšíření úhrady jednostranně provést ani předjímat, zda a kdy k němu dojde,“ uvedl úřad.
Podle Doubka v Česku každoročně přibydou desítky pacientů, pro které by byla cílená léčba vhodná, ale pojišťovny jim ji neproplatí. Jejich šancí jsou mezinárodní studie. Náklady na léčbu v takovém případě hradí ten, kdo studii provádí. České nemocnice jsou aktuálně zapojené do projektu CLL18 Univerzity v Kolíně nad Rýnem, který se týká 67 tuzemských pacientů s CLL. Jde o osoby, kterým by jinak byla z veřejného zdravotního pojištění uhrazena pouze chemoterapie.
„Vzhledem k tomu, že jedna taková inovativní terapie stojí mezi 1,5 až 2 miliony korun na pacienta, přineslo to našemu zdravotnictví úsporu kolem 120 milionů korun, které nemusí platit pojišťovny z veřejných rozpočtů,“ vysvětlil Doubek.
