Hlavní obsah

Když ruce tvoří, mysl odpočívá aneb Proč je i v dnešní době dobré nezanevřít na řemeslo

V době digitálního shonu se zdá, že manuální práce pomalu mizí. Přitom právě šití, tkaní nebo práce se dřevem mohou přinést opravdový klid a radost. Řemeslo učí zpomalit, soustředit se na přítomný okamžik a ocenit výsledek vlastní aktivity. Každý steh, každá nit a každý tkaný vzor se stává malou meditací.

Foto: Profimedia.cz

Šití se může zdát jednoduché, ale kombinuje kresbu, matematiku, jemnou motoriku a praktické řešení problémů.

Článek

Řemeslo provází Anastázii Vlkovou už od dětství. Její tatínek v roce 2001 založil Spolek řemesel a prostředí tradičních technik ji velmi ovlivnilo.

„S rodinou jsme skoro každý víkend jezdili na trhy, převlečeni do krojů, a ukazovali lidem tradiční řemesla – paličkování, tkaní, modrotisk, předení na kolovrátku, drátování a spoustu dalších. Díky tomu jsem si mohla vyzkoušet téměř všechno,“ vzpomíná Anastázie, která dnes pracuje jako oděvní designérka.

Věnuje se tvorbě udržitelné módy a pořádá kurzy šití pro děti i dospělé. Její práce spojuje eleganci s praktičností a zaměřuje se na kvalitní materiály a českou výrobu. Dlouho hledala správný směr, až nakonec zakotvila u šití.

„To se stalo mou celoživotní vášní. Částečně ji mám po babičce, která byla švadlena a já ji jako dítě mohla koukat pod ruce a sledovat, jak z látky vznikají oděvy.“

Digitální svět versus manuální práce

Ačkoliv se Anastázie živí ručními pracemi, připouští, že ani při šití se člověk nevyhne digitálnímu světu. Podnikání dnes vyžaduje komunikaci se zákazníky prostřednictvím sociálních sítí nebo webových stránek.

„Manuální práce zaměstnává mozek úplně jinak. Když jsem na počítači, hlava je plná myšlenek. Jakmile vezmu do ruky jehlu a nit, zklidním se,“ vysvětluje.

Manuální činnost má svůj rytmus, který nelze uspěchat. Knoflík přišijete přesně tak, jak to jde, ne rychleji. Je to přítomný okamžik, který učí zpomalit. I proto má smysl se k ruční práci vracet alespoň jako ke koníčku – připomíná nám, co je důležité a pomáhá najít životní rovnováhu.

Spokojenost s hotovým výrobkem

Anastázie své zkušenosti předává dál. Na jejích kurzech děti i dospělí poznávají radost z vlastní tvorby, učí se trpělivosti a vážit si práce, která stojí za každým kouskem oblečení.

Lidé odcházejí spokojení nejen s hotovým výrobkem, ale hlavně s pocitem odpočinku. „Často mi říkají, že se u mě zastavil čas, mohli se soustředit jinak než jinde a menší chyby neřešili. V mém atelieru si mohou dovolit být kreativní a chyby berou jako součást učení,“ popisuje.

Zpětná vazba od rodičů je rovněž inspirující. Jeden tatínek jí napsal, že jeho dcera byla nadšená. Holčička si na kurzu ušila půlkolovou sukni. Nejprve nakreslila návrh, který zahrnoval výtvarné principy, jednoduchou matematiku i geometrické rýsování. Poté následovala jemná motorika při stříhání, šití a doplňování detailů, nakonec si sukni vyžehlila.

„Šití se může zdát jednoduché, ale kombinuje kresbu, matematiku, jemnou motoriku a praktické řešení problémů. Dává dětem i dospělým pocit smysluplné práce,“ říká Anastázie.

Ruční práce a vědecké poznatky

Manuální činnost nemusí být jen profesí, ale i cestou k osobnímu klidu a spokojenosti. Činnosti jako hudba, kresba, meditace, čtení, umění, řemesla či domácí opravy stimulují mozek a zlepšují pocit pohody. Pomocí ruční práce se lidé dostávají do stavu flow, tedy okamžiku, kdy je člověk plně ponořený do dané činnosti. V ten okamžik prožívá hluboké uspokojení.

Ruční práce tak mohou fungovat podobně jako techniky všímavosti (mindfulness). Jedná se přesně o ty techniky, které pomáhají lidem minimalizovat stres, úzkosti, deprese a vyhoření. A zároveň v nich probouzí emoční rovnováhu a pocit pohody.

Studie z roku 2016 ukázala, že účastníci uměleckého workshopu měli po 45 minutách tvoření výrazně nižší hladinu stresového hormonu kortizolu, a to až o 75 %. To potvrzuje, že ruční práce pomáhají redukovat stres, navozují pocit klidu a zlepšují náladu.

Lze je ale využít i jako formu arteterapie (léčby pomocí umění). Tvoření je způsob, jak vyjádřit své pocity, nálady a myšlenky. Barvy, tvary a materiály mohou sloužit jako jazyk, kterým komunikujeme sami se sebou i s ostatními.

Práce rukama ale také stimuluje mozek. Koordinace pohybů, plánování vzoru nebo řešení technických problémů při tvorbě podporují paměť, koncentraci a logické myšlení. U starších lidí může pravidelná kreativní činnost dokonce zpomalit kognitivní úpadek.

Vytvořit něco vlastníma rukama navíc přináší hluboký pocit uspokojení. Dokončený výrobek, je hmatatelným důkazem naší schopnosti tvořit, což posiluje naši sebedůvěru a motivaci.

Výběr článků

Načítám