Článek
Rezáí nejprve hovořil o vyjednávání mezi oběma zeměmi. Řekl, že případná dohoda závisí na tom, zda Trumpova administrativa bude souhlasit s uvolněním 24 miliard dolarů (přes půl bilionu korun) ve zmrazených íránských aktivech.
„Jednání uvízla na mrtvém bodě a Trump musí tuto patovou situaci vyřešit. Míč je na Trumpově straně,“ cituje CNN poradce Chameneího, podle něhož Teherán požaduje uvolnění 12 miliard ihned po podepsání prozatímní dohody a zbytek v „pozdější fázi“.
„Pokud Trump chce dosáhnout dohody s Íránem, těchto 24 miliard dolarů je zkouškou důvěry, kterou Írán chce mít v Trumpa – je to zkouška, kterou musí Amerika projít, a cesta se otevře,“ řekl. „Jsou to naše vlastní peníze, ne peníze Ameriky,“ doplnil.
Američtí představitelé se však obávají, že uvolněním finančních prostředků v této fázi by Washington přišel o klíčovou páku při vyjednávání s teokratickým režimem.
Poradce následně varoval před návratem k válce s tím, že pokud USA obnoví konflikt, Írán „rozšíří válku“ za Perský záliv. Útočit by podle něj Teherán mohl v Indickém oceánu, průlivu Bab al-Mandab, Rudém moři a Středozemním moři.
„Válce dáme další rozměr tím, že zaútočíme na tyto další americké základny, na které jsme dosud útočili,“ nechal se slyšet. Druhým dechem však řekl, že „pravděpodobnost války je nízká“.
V současnosti Írán operaci vede v Hormuzském průlivu, který téměř zcela blokuje. Běžně tímto průlivem denně proplouvaly stovky lodí denně, dnes jsou to jednotky. Tímto průlivem před americko-izraelskými útoky na konci února proplouvala pětina světové spotřeby ropy a zkapalněného zemního plynu.
Mezi USA a Íránem panuje od 8. dubna křehké příměří, které obě strany porušují. V současnosti se jedná o memorandu o porozumění, v němž se mají řešit mimo jiné otázky íránského jaderného programu. Právě jeho rozvojem a možným sestrojením jaderné zbraně USA i Izrael ospravedlňují válku.
