Článek
Nejčastěji se lidé potýkají s bolestmi zad, krční páteře, ramen, kyčlí nebo kolenních kloubů. A dost často všechny nepříjemné pocity s tím spjaté přehlížejí. Považují je za běžný důsledek únavy, vyšší fyzické zátěže nebo přibývajícího věku.
Bolest přitom bývá jedním z prvních varovných signálů, že dochází k přetěžování jednotlivých struktur pohybového aparátu nebo že už probíhají degenerativní změny postihující kloubní chrupavku, vazy či okolní svaly. Organismus tak často upozorňuje na problém ještě dříve, než dojde k výraznějšímu omezení pohyblivosti.
Přes první příznaky až k artróze
U kloubních obtíží je typické, že se zpočátku objevují pouze při konkrétní činnosti. Člověk může pociťovat mírnou bolest při chůzi ze schodů, vstávání ze židle nebo po delší fyzické aktivitě. Postupem času se ale obtíže mohou zhoršovat a k tomu se může přidat ranní ztuhlost, pocit nestability kloubu, omezení rozsahu pohybu či otok. Někteří lidé také popisují charakteristické praskání nebo vrzání v kloubech, odborně označované jako krepitace. Přestože to nemusí vždy znamenat závažné onemocnění, v kombinaci s bolestí mohou signalizovat opotřebení kloubních struktur.
Zvláště kolenní a kyčelní klouby patří mezi nejvíce zatěžované části lidského těla. Při běžné chůzi na ně působí síla odpovídající několikanásobku tělesné hmotnosti, při běhu nebo skoku je zatížení ještě výrazně vyšší. I proto se právě zde nejčastěji rozvíjejí degenerativní změny známé jako artróza. Při ní dochází k postupnému ubývání kloubní chrupavky, která za normálních okolností zajišťuje hladký a bezbolestný pohyb. Jakmile se chrupavka začne ztenčovat, dochází ke zvýšenému tření mezi kloubními plochami, vzniku bolestí, zánětlivých reakcí a následně i omezení pohybových schopností.
Úhlavní nepřátelé
Samotná kloubní chrupavka neobsahuje cévy ani nervová zakončení. Je vyživována především prostřednictvím kloubní tekutiny, která funguje jako přirozené mazivo. Pravidelný a přiměřený pohyb proto není pro klouby škodlivý, jak se někteří lidé domnívají. Naopak podporuje výživu chrupavky a pomáhá udržovat její pružnost. Škodlivé je spíše dlouhodobé přetěžování, jednostranná zátěž nebo naopak úplná nečinnost, která vede k oslabování svalů stabilizujících klouby.
Významnou roli hraje také tělesná hmotnost. Každý kilogram navíc představuje zvýšenou zátěž zejména pro kolena, kyčle a páteř. Výzkumy ukazují, že i relativně malé snížení hmotnosti může vést k citelnému zmírnění bolesti a zlepšení funkce kloubů. Neméně důležitá je kvalita svalového korzetu, protože silné a správně fungující svaly dokážou část mechanické zátěže převzít a kloubům ulevit.