Článek
Mýtus č. 1: Ve vyšším věku už člověku pohybová aktivita nemůže přinést žádné výraznější benefity.
Hýbat se má smysl vždycky. Kromě spánku, stravy a psychické pohody je pohyb jeden z pilířů zdraví a může, pokud je vhodně dávkován, sloužit jako prevence zdravotních obtíží. Jak stárneme, ztrácíme každý rok procento svalové hmoty, proto začíná být s přibývajícím věkem čím dál důležitější silové cvičení. Zaměřte se i na trénink rovnováhy, abyste zabránili pádům. Zkuste například během dne zařadit stoj na jedné noze a udržet stabilitu. Důležité je i cvičení mobility pro udržení rozsahu pohybu kloubů.
Mýtus č. 2: Bolesti zad prostě patří k trápením vyššího věku.
S přibývajícími lety se samozřejmě můžou začít objevovat bolesti pohybového aparátu, ale mnohdy na věku nezáleží a jde až na výjimky o míru pohybu, jakou člověk zvolí. Pokud je bolest nesnesitelná a stálá, je na místě vyhledat odborníka.
Mýtus č. 3: Klouby se pohybem či zátěží ve vyšším věku rychle opotřebovávají.
To platí, pokud jde o nevhodný pohyb, tedy o opakované přetěžování jednostrannou prací či sportem bez dostatečné kompenzace a regenerace. Problémem bývá i nesprávná technika pohybu či svalové dysbalance. Cvičit bychom měli pravidelně s postupnou progresí v oblasti zátěže, aby nedocházelo k nárazovému velmi intenzivnímu cvičení bez toho, že se tělo postupně adaptuje.
Mýtus č. 4: Když mám artrózu, nesmím cvičit.
Naopak, správný pohyb je základem léčby. Má příznivý vliv na snižování bolesti, udržování rozsahu pohybu daného kloubu, zlepšuje i stabilitu a posiluje konkrétní svalové skupiny. V případě artrózy je třeba řídit se při cvičení subjektivními pocity. Nechoďte přes pocit bolestivé „zarážky“ v kloubu a cvičení nesmí bolest zhoršovat. Vhodné je ale hýbat se pravidelně.
Mýtus č. 5: Krátké cvičení nemá smysl.
Není to tak. Pro tělo je naopak dobré, když se hýbeme co nejčastěji, nejsme dlouho v jedné statické pozici a snažíme se často měnit polohu těla. Je tedy fajn, když si každou hodinu zacvičíme, i jen pět minut, a pohyb si tak dávkujeme v rámci celého dne.
Mýtus č. 6: Kvůli věku pohyb těžko udýchám.
Maximální kapacita plic skutečně s věkem klesá a plíce ztrácí svou elasticitu. Pokles je ale postupný a u zdravého seniora většinou nezpůsobí výraznou dušnost. S věkem však klesá maximální srdeční výdej – ke tkáním se při námaze dostává méně kyslíku – sílí pocit, že to „nejde udýchat“. Vliv má i snížená síla dýchacích svalů v kombinaci se ztuhlostí hrudníku, který se při nádechu není schopen tolik rozpínat, což je běžný jev související s procesem stárnutí, úbytkem svalové hmoty a často i přidruženými chronickými nemocemi, jako je CHOPN.
Mýtus č. 7: Během menopauzy je nejlepší zvolnit.
Toto období s sebou nese hormonální změny, které přímo ovlivňují hustotu kostí, podíl svalové hmoty a metabolismus. Pohyb je proto důležitý. Prioritou je silový trénink – posilování s vlastní vahou, odporovými gumami, činkami. Ten pomáhá udržet svaly, které přirozeně ubývají, a stimuluje kosti k udržení hustoty. Vhodné jsou i aerobní aktivity střední intenzity, jako je tanec, plavání či svižná chůze. Mají pozitivní vliv na kardiovaskulární systém, náladu i redukci hmotnosti. Zařaďte také dechová cvičení, která často přinášejí úlevu od napětí, redukují návaly horka a zlepšují kvalitu spánku.
