Hlavní obsah

Jsou zdravější natvrdo, nebo naměkko? Pravdy a mýty o vejcích

Proč na ně odborníci na výživu dnes nedají dopustit, a to nejen o Velikonocích? Jaká je jejich nejzdravější příprava? A kolik vajec si ideálně dát ke snídani? Na to všechno nám odpověděl výživový poradce Rudolf Pohl.

Foto: Shutterstock

Vejce jsou bohatým zdrojem vitaminu D.

Článek

Zvyšují hladinu „špatného“ cholesterolu. Tato obava vzešla z předpokladu, že velká spotřeba vajec vede k ateroskleróze, čili kornatění tepen. Pravda je ale mnohem komplexnější. Lidské tělo, zejména játra, si cholesterol vyrábí samo. U většiny zdravé populace pak funguje negativní zpětná vazba, což znamená, že pokud přijmeme ze stravy více cholesterolu, játra jeho vlastní produkci utlumí. Studie ukazují, že u 75 procent populace nemá mírná konzumace vajec na hladinu LDL, čili „špatného“ cholesterolu, téměř žádný vliv.

Jde o bohatý zdroj vitaminu D. Ano, vejce jsou jedním z mála přirozených potravinových zdrojů tohoto vitaminu. Déčko je vázáno v tucích ve žloutku, a tak je jeho dostupnost velmi vysoká. Vejce je i zdrojem vitaminů A, E a K, jež jsou klíčové pro zrak, imunitu a srážlivost krve. Obsahuje i selen, zinek, fosfor, jod a v neposlední řadě cholin. To je důležitá živina pro vývoj mozku a funkci jater, přičemž většina populace ho má nedostatek.

Pomáhají zvýšit pocit sytosti. Vejce je králem sytosti. Tento efekt vyplývá z vysokého obsahu kvalitních bílkovin. Ty stimulují uvolňování hormonů sytosti v trávicím traktu, což vysílá do mozku signál: „Už dost.“ Bílkoviny jsou také důležitým „stavebním kamenem“ svalů, hormonů a protilátek. Jedno průměrně velké vejce obsahuje šest až sedm gramů bílkovin. Pokud si dospělá žena připraví ke snídani dvě vejce, získá 12 až 14 gramů bílkovin. V každém hlavním jídle by přitom měla přijmout 20 až 30 gramů, takže dvě vejce nestačí. Je vhodné je doplnit tvarohem či kouskem kvalitní libové šunky.

Vejce z volného chovu má vyšší nutriční hodnoty. V základních parametrech bílkovin a sacharidů jsou si všechna vejce podobná, ale při zaměření se na detaily se hodnoty rozcházejí. Vejce z volného chovu má díky přirozené stravě slepic nejen vyšší obsah omega-3 mastných kyselin, ale i více vitaminu A, E a méně nasycených tuků.

Zdravější jsou vařená naměkko než natvrdo. Ano, jednak proto, že tepelná úprava mění strukturu bílkovin v bílku, což zvyšuje jeho stravitelnost. Druhým důvodem je, že žloutek zůstává tekutý, což znamená, že citlivé tuky a vitaminy nejsou zničené vysokou teplotou a cholesterol v něm neoxiduje. Vejce uvařená natvrdo jsou bezpečná a jejich sytivost je vysoká, stravitelnost je však o něco horší a dochází také k mírné ztrátě některých antioxidantů.

V kombinaci s rybou nebo sýrem zatěžují trávení. Vejce, sýr i ryba jsou vysoce koncentrované zdroje proteinů a tuků. Při jejich kombinaci ve velkém množství musí tělo vyloučit obrovské množství trávicích enzymů a žluči. A to může zpomalit vyprazdňování žaludku a vést k pocitu těžkosti. Nejde o „toxickou“ kombinaci, ale o prostý fakt, že tělo potřebuje delší čas na rozklad takto komplexních struktur. V případě citlivého trávení je tedy lepší tyto zdroje v jednom chodu nekombinovat.

Slepičí jsou nejprodávanější, tudíž nejlepší. Slepičí dominují díky efektivitě chovu. Kvůli rozmanitosti našeho mikrobiomu a specifickým poměrům mastných kyselin, které slepičí vejce postrádají, je dobré sáhnout i po jiných druzích. Třeba křepelčí vejce v přepočtu na gram hmotnosti obsahují více vitaminu B12 a železa. Jsou také vhodná pro lidi s alergiemi, protože méně dráždí imunitní systém. Kachní vejce jsou tučnější a krémovější, obsahují více omega-3 mastných kyselin, ale také cholesterolu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám