Hlavní obsah

I krátké výbuchy škodí. Schopnost ovládnout hněv vám může prodloužit život

Dlouhověkost ovlivňuje mnoho faktorů, včetně genetiky, životního stylu a dostupnosti zdravotní péče. Stále větší množství výzkumů však poukazuje na význam emoční pohody, zejména optimismu a schopnosti zvládat hněv, jako na faktory, které mohou přispívat k delšímu životu.

Foto: Envato Elements

Schopnost regulovat emoce může být jedním z klíčových mechanismů, které vysvětlují souvislost mezi optimismem a delším životem.

Článek

Souvislost mezi duševním nastavením a fyzickým zdravím není pro vědce ničím novým. Důkazy o tomto vztahu jsou však stále přesvědčivější.

Jedna z nejpozoruhodnějších studií na toto téma pochází z počátku 30. let 20. století. Vědci požádali 678 mladých řeholnic, z nichž většině bylo přibližně 22 let, aby při vstupu do kláštera napsaly autobiografii. O šest desetiletí později výzkumníci analyzovali tyto autobiografie společně s údaji o dlouhodobém zdravotním stavu a délce života jednotlivých žen.

Podle serveru Science Alert žily ženy, které na začátku života vyjadřovaly více pozitivních emocí, například vděčnost namísto zatrpklosti, v průměru o deset let déle než ty, jejichž texty byly laděny negativněji.

Tento poznatek následně potvrdily i novější výzkumy. Britská studie zjistila, že optimističtější lidé se dožívali o 11 až 15 % vyššího věku než lidé s pesimistickým pohledem na svět.

V roce 2022 pak studie, která sledovala zhruba 160 000 žen různého etnického původu, ukázala, že ženy, které se označovaly za optimističtější, měly větší pravděpodobnost, že se dožijí devadesáti let nebo vyššího věku, než ženy s pesimističtějším životním postojem.

Dohromady tyto studie poukazují na konzistentní souvislost, kterou nelze přehlížet.

Jak hněv působí na tělo

Část vysvětlení těchto výsledků spočívá v tom, jak hněv a chronický stres ovlivňují vnitřní procesy v těle. Hněv spouští uvolňování adrenalinu a kortizolu, hlavních stresových hormonů, a to zejména u mužů.

I krátké výbuchy hněvu mohou negativně ovlivnit zdraví srdce a cév. Pokud se tento druh stresu stane chronickým, zátěž kardiovaskulárního systému se postupně zvyšuje. Tím roste riziko srdečních onemocnění, cévní mozkové příhody a diabetu 2. typu.

Tyto tři zdravotní problémy samy o sobě stojí přibližně za 75 % předčasných úmrtí.

Lidé s pozitivnějším či optimističtějším pohledem na svět zřejmě lépe zvládají a kontrolují svůj hněv. Tato schopnost regulovat emoce může být jedním z klíčových mechanismů, které vysvětlují souvislost mezi optimismem a delším životem, uvádí web Indian Defence Review.

Výběr článků

Načítám